Za daňové delikty z roku 1994 poslal vrchní soud Pitra v roce 2006 na pět let do vězení. Podnikatel byl loni v červenci zadržen ve švýcarském Svatém Mořici, od té doby je ve vazbě.

"Pan Pitr nemá status uprchlíka a jeho žádost o azyl byla zamítnuta. Ale proti tomuto rozhodnutí se může do 30 dnů odvolat k soudu," uvedl mluvčí švýcarského Federálního úřadu pro migraci Joachim Gross.

Ministerstvo spravedlnosti zatím žádnou oficiální informaci o rozhodnutí švýcarského úřadu nemá. "My samozřejmě počkáme, až ve Švýcarsku bude zcela ukončeno azylové řízení a pak budeme žádat, aby bylo naplněno extradiční řízení," řekl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Projednává se obnovení Pitrova případu

U pražského městského soudu ve čtvrtek výslechem znalců pokračovalo jednání o návrhu na obnovu řízení v Pitrově případu. Advokát Jan Křivánek se k řízení o azylu nechtěl blíže vyjadřovat s tím, že nedisponuje potřebnými informacemi, protože věcí se zabývají švýcarští právníci. Podle něj je azylové řízení trojstupňové, v případě zamítnutí žádosti je tedy možný ještě dvojí soudní přezkum.

"Nemohu odhadovat, kdy řízení skončí, ale rozhodně to nebude v řádech dnů či týdnů," podotkl Křivánek a dodal: "Bude-li rozhodnuto o obnově, tak nebude dán základ žádosti České republiky o to, aby byl Tomáš Pitr dodán k výkonu trestu, protože nebude mít uložený žádný trest."

Obžaloba viní Pitra z fiktivních faktur

V kauze daňových deliktů obžaloba vinila skupinu kolem Pitra z toho, že pomocí fiktivních faktur vymáhala po finančních úřadech vrácení daní. Ze šesti případů se jim to údajně podařilo pětkrát. Státu způsobili škodu asi 51 milionů korun. Pitr vždy tvrdil, že se podvod nestal a že důkazy leží na příslušném finančním úřadě.

Proces se vrátil zpátky před městský soud kvůli stížnosti pro porušení zákona, kterou podala k Nejvyššímu soudu ve prospěch odsouzených bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, aby mohli předložit nové důkazy.

Soudy v minulosti řešily také další Pitrovu činnost. V souvislosti s podezřelými obchody s akciemi potravinářských společností Setuza a Milo Surovárny dostal loni v dubnu souhrnný šestiletý trest vězení, o němž pravomocně rozhodl Vrchní soud v Praze.