Například ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v pondělí Právu řekl, že čeští zástupci v Evropském parlamentu (EP) aktivitou nehýří a že od bruselských politiků slyší, že české zájmy neprosazují. [celá zpráva]

„Když to pak slyšíte poněkolikáté, tak se podíváte do statistik, které jsou běžně dostupné, a zjistíte, že aktivita našich poslanců v EP je hrůza. A úplně nejhůř z našich jsou na tom právě Ivo Strejček a Hynek Fajmon,“ uvedl. Oba mají docházku na plénu europarlamentu 85,5 procenta a z dvaadvaceti českých europoslanců jsou na 16. a 17. místě. Oba poslanci nedávno zkritizovali Kalouska za údajnou nedostatečnou účast na schůzkách ministrů financí EU. To se však ukázalo jako nepodložené.

Podle statistik serveru VoteWatch.eu se proti minulosti dvaadvacet českých europoslanců polepšilo alespoň v přítomnosti na zasedáních – zatímco v letos v létě měli pátou nejhorší docházku (87,3 procenta), na podzim už byli o dvě příčky lepší, tedy dvacátí ze sedmadvaceti členských států EU (87,5 procenta).

Peníze, roaming či boj s Rathem

Právo oslovilo poslance z každé strany s otázkou, čím jejich působení v EP pomohlo voličům v Česku a co by ze své práci vyzdvihli.

Lidovec Jan Březina, který je v ČR známý tím, že v Bruselu bojuje za uznávání českých výrobků – jako třeba hořických trubiček – se v EP zabývá hlavně jinými tématy.

„České výrobky jsou pro mě srdcová záležitost, hlavně se nyní zabývám energetikou, navigačním systémem Galileo, ekologickým programem Horizon 2020, připravuji budoucí fungování strukturálních fondů EU a nyní jsem zpravodajem pro program jaderného výzkumu pro příští dva roky,“ řekl Právu.

Podle něj to voliči může přijít vzdálené, ale na nukleární výzkum půjde v příštích letech 2,5 miliardy eur, které budou rozděleny mezi řadu výzkumných institucí, i těch českých.

Soc. dem. Jiří Havel uvedl, že díky jeho iniciativě dostaly z Unie 50 miliónů korun sportovní hry mládeže v Liberci letos v únoru.

„To nejdůležitější, proč v Bruselu jsme, je, že v naší poslanecké frakci hlídáme, jak bude vypadat budoucí kohezní či zemědělská politika. Jde o stovky miliard pro ČR. Podle předběžných výsledků to vypadá, že ČR bude až do roku 2020 čistým příjemcem, nikoli plátcem. A to by bylo hlavní vítězství,“ řekl Právu.

Komunista Miloslav Ransdorf ze své práce vypíchl tvorbu energetického balíčku a zlevnění cen roamingu.

„Měl jsem značný podíl na dojednání schůdného kompromisu pro české firmy, i když jsme neměli žádnou oporu ve vládě a šlo o složitá zákulisní jednání. Zlevnění roamingu, které se dotklo 380 miliónů klientů telefonních operátorů, jsem opakoval a prosazoval tak dlouho, až si ho komisařka Viviane Redingová vzala za své,“ uvedl.

Hynek Fajmon z ODS uvedl, že pracuje na budoucnosti financování společné zemědělské politiky EU v letech 2014–2020.

„Až na jednu kolegyni se podařilo sjednotit všechny české europoslance a společně jsme postupovali tak, aby nebylo schváleno zastropování dotací na základě velikosti,“ řekl Právu.

Hrdý je také na to, že se mu podařilo vyhrát souboj se středočeským hejtmanem Davidem Rathem. „Interpelacemi na Evropskou komisi se mi ho podařilo donutit, aby podepsal modernizaci nemocnice ve Slaném z evropských fondů, kterou zdržoval rok a čtvrt,“ dodal.

Na co mají europoslanci nárok
Plat 7665,31 eura hrubého (191 tisíc Kč)
Příspěvek na kancelář za měsíc 4202 eur (105 tisíc Kč)
Cestovní výdaje skutečná cena letenky či jízdenky (do Bruselu a Štrasburku), navíc roční příspěvek na cesty (mimo Brusel) až 4148 eur (104 tisíc Kč)
Denní příspěvek 298 eur/den (7500 korun denně) na stravu, ubytování a další výdaje spojené s oficiálními schůzemi orgánů EP
Personální opatření až 17 540 eur/měsíc (440 tisíc Kč) na asistenty (v Bruselu i doma)