Eichmannův dopis nalezla v archivu hamburská historička Bettina Stangnethová, úvahy o ovlivnění soudce jsou obsaženy v dokumentech, které dosud Spolková zpravodajská služba BND tajila. Dokumenty BND již dříve odhalily, že západoněmecká zpravodajská služba znala už v roce 1952 Eichmannův úkryt, ale tajila ho. [celá zpráva]

„Je načase, abych vystoupil z anonymity. Nevím, jak dlouho mi osud dovolí žít, ale vím, že někomu musí být dovoleno, aby nastupující generaci vysvětlil, co se stalo. Mělo by se to vysvětlit. Musel jsem v těch letech z velké části řídit a vést ten komplex. (...) Jméno – Adolf Eichmann. Povolání: SS Obersturmbannführer,“ napsal v roce 1956 Eichmann německému kancléři.

Eichmann tehdy žil na statku v argentinském Joaquín Gorina pod jménem Ricardo Klement. Za války z velitelství gestapa v Berlíně organizoval transporty miliónů lidí, především Židů, do vyhlazovacích táborů. Z nedávno zveřejněného svědectví vyplývá, že v exilu, kde nebyl šťastný, litoval, že nacisté za války nezabili více Židů než "jen" téměř šest miliónů. [celá zpráva]

Nacisté ve vládě i po válce

Adenauer byl podle americké CIA „na pokraji hysterie“, neboť jeho vláda byla plná vysoce postavených nacistů, napsal magazín Der Spiegel. Mezi nimi byl i jeho klíčový poradce Hans Globke, jenž se podílel na tvorbě rasových zákonů Třetí říše.

Kancléř se obával, že by na ně Eichmann mohl veřejně ukázat prstem. I proto před procesem s hlavním architektem holocaustu zvažoval podplatit předsedajícího izraelského soudce Gabriela Bacha, který z Německa s rodinou před nacisty uprchl v roce 1938. Adenauer chtěl vědět, co se Eichmann chystá u soudu říct.

Podle Spiegelu němečtí agenti s Bachem konzultovali znění závěrečné řeči žaloby. Není jasné, zda byl úplatek nabídnut, Bach jakékoliv ovlivňování popřel.