Nizozemští vojáci působili čtyři roky v mírové misi v provincii Uruzgán v centrálním Afghánistánu. Nahradit je podle agentury AP mají američtí, australští, slovenští a singapurští vojáci. Dnes svou základnu Kamp Holland na jihu Afghánistánu Nizozemci předali společnému americko-australskému velení.

V Afghánistánu bylo podle DPA během čtyř let zabito 24 nizozemských vojáků a zhruba 140 jich bylo zraněno.

Mluvčí NATO Josef Blotz v neděli v Kábulu novinářům řekl, že odchod Nizozemců neznamená oslabení mezinárodní koalice. "Celkový stav sil (NATO) a afghánských bezpečnostních sil se zvětšuje," zdůraznil Blotz.

Zdrojem nárůstu početního stavu vojáků NATO v Afghánistánu je však hlavně posilování kontingentu USA. Američtí vojáci nedávno převzali od Britů a Kanaďanů kontrolu nad klíčovými regiony Hílmand a Kandahár.

Kvůli sporu o stažení kontingentu se v únoru rozpadla vládní koalice nizozemského premiéra Jana Petera Balkenendeho a v první polovině června se v Nizozemsku uskutečnily předčasné volby. Nová vláda dosud nebyla sestavena.

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen Nizozemce žádal, aby v Afghánistánu zůstali do srpna 2011 a vycvičili afghánské bezpečnostní síly. Sociální demokraté však opustili nizozemskou vládu, protože nechtěli mandát prodloužit za letošní rok, Balkenendeho křesťanští demokraté to naopak podporovali.

Mandát prodloužen nebyl i proto, že po rozpuštění parlamentu kabinet podle nizozemské ústavy nemohl činit žádná zásadní rozhodnutí.

Jako další země chce do roku 2011 svých 2800 vojáků z Afghánistánu stáhnout Kanada. Velká Británie a Spojené státy chtějí příští rok snížit velikost svých kontingentů.