Když Tu-154 přistával, měl o 40 metrů menší výšku, než mu určují předpisy. Kritickou situaci si posádka uvědomila až v momentě, když z pilotní kabiny spatřila těsně před sebou les a terén. Pilot chtěl bleskově letadlo zvednout a potřeboval na to pět vteřin (400 metrů). To už ale nestihl a letadlo narazilo do stromu.

Kdyby se mu tento manévr podařil, prezidentský tupolev by přistál „na břiše“ a pasažéři mohli přežít. Letadlu se však utrhla třetina levého křídla a stroj se začal otáčet kolem vlastní osy. V rychlosti okolo 290 km za hodinu a obrácený o 180 stupňů narazil střechou na terén. Přední část letadla, kokpit, prezidentský salón a VIP salón se pod silou obrovského nárazu okamžitě roztrhly a úplně zničily. Zdevastovány však byly i další části letadla.

Všichni v letadle zahynuli.

Podle informací Gazety Prawny záznam z černé skříňky ale nepřináší odpověď na otázku, proč se piloti rozhodli přistát v husté mlze, která na letišti ve Smolensku panovala.

Dvě hypotézy

Dvě hypotézy, proč se tak stalo, nyní prověřuje polská vojenská prokuratura. První se týká nedostatků při zabezpečení náhradních letišť. V letovém plánu byla vyznačena letiště v Minsku a Vitebsku. Polský úřad na ochranu veřejných činitelů ale nezajistil ani jedno, protože takový požadavek neobdržel.

Druhá hypotéza předpokládá, že se chyby dopustila i obsluha letiště ve Smolensku. Ta mohla posádce poskytnout nesprávné údaje o vzdálenosti a výšce letadla od letiště. Jak to ale bylo ve skutečnosti, se zjistí až po zveřejnění nahrávky rozhovoru mezi řídící věží a posádkou tupolevu, kterou má zatím ruská strana.

Ze zápisu z černé skříňky také vyplývá, jak dramaticky, chaoticky a beznadějně probíhaly poslední momenty v pilotní kabině. Poslední slova, která zazněla, byla „Bože, bože“ a po nich nastal tragický konec.