Česká diplomacie zprávu tiskové agentury RIA Novosti nepotvrdila a ČTK sdělila, že české ministerstvo zahraničí ani jiný úřad v Praze o zorganizování schůzky nikdo nepožádal. Také kancelář českého prezidenta informace z Moskvy nepotvrdila a o akci nevěděly ani americké diplomatické zdroje v české metropoli.

Moskva a Washington dokončují jednání o náhradě za smlouvu o omezení stavu strategických jaderných zbraní START 1 z roku 1991, jejíž platnost vypršela 5. prosince.

Původně se očekávalo, že by nová smlouva mohla být počátkem prosince hotová a prezidenti obou zemí Dmitrij Medvěděv a Barack Obama by ji mohli podepsat buď v Praze, nebo v Kodani při ekologickém summitu.

Medvěděv a Obama se na snížení počtu jaderných hlavic na 1500 až 1675 dohodli loni v červenci.

Proces jaderného odzbrojování USA a Ruska
Dohody o omezování jaderných zbraní mezi USA a Ruskem se táhnou do časů Sovětského svazu a studené války. První rozhovory o snižování arzenálů se datují do šedesátých let. Tehdy měla každá země k dispozici přes 30 tisíc nukleárních hlavic.
První významnou dohodou byla SALT. Zkratka z anglického Strategic Arms Limitation Talks (Rozhovory o omezení strategických zbraní) naznačuje, že nešlo o redukování počtu hlavic, nýbrž o omezování rozšiřování arzenálů. Dohoda SALT II z roku 1979 nebyla sice plně ratifikována, ale byla dodržována, a to dokud během svého druhého funkčního období americký prezident Ronald Reagan nepřekročil její limity.
Klíčovým zlomem pak byla jednání Reagana se sovětským protějškem Michailem Gorbačovem. Po dohodě ze summitu v Reykjavíku se země zbavily celkem více než 2 600 střel.
Dohodu v červenci 1991 nahradila smlouva START. V roce 2002 navíc prezidenti USA George Bush a Ruska Vladimir Putin podepsali Smlouvu o omezení strategických útočných zbraní (SORT). V té se obě strany zavázaly snížit svůj jaderný arzenál o 1700 až 2200 hlavic.