Podle 52 procent respondentů Blair je vědomě uvedl v omyl tvrzením, že bývalý irácký diktátor Saddám Husajn disponoval zbraněmi hromadného ničení. Kolem 23 procent voličů si dokonce myslí, že by Blair měl být stíhán pro válečné zločiny.

Podle 32 procent však labouristický premiér skutečně věřil v hrozbu ze strany Bagdádu, o které USA tehdy přesvědčovaly svět.

Blair, jehož předčasný odchod z čela vlády způsobila právě i kritika jeho vojenské účasti v Iráku, bude na přelomu ledna a února vypovídat před výborem vyšetřující tuto účast. Hovořil tehdy o dokumentech tajných služeb, které dokazují, že Irák má zbraně hromadného ničení a je schopen je použít do 45 minut. Žádné takové zbraně se po dobytí země v roce 2003 ale nenašly.