V současnosti mají zástupci v EP nárok na 17 540 eur (460 tisíc Kč), z nichž platí své asistenty – čtvrtinu z této sumy mohou navíc věnovat i na tzv. expertné. Podle návrhu vedení EP by částka měla být navýšena o 8,6 procenta na 19 040 eur (500 tisíc korun).

S informací přišel ve čtvrtek list European Voice, Právu to potvrdil dobře informovaný zdroj z EP. Podle něj je důvodem to, že po schválení Lisabonské smlouvy čeká europoslance více legislativní práce. Lisabon totiž počítá s mnohem větší rolí EP při schvalování nových zákonů.

Návrh EP by v praxi znamenal, že europoslanci získají víc peněz na expertizy a asistenty, i nadále však bude platit rozdělení do 19 platových tříd. Spolupracovníci europoslanců ale nepřijdou zkrátka – nejlépe placený asistent si už teď může přijít až na 7456 eur hrubého měsíčně (196 tisíc Kč), což je o 16 500 korun víc, než bere premiér Jan Fischer po čtyřprocentním snížení platu. Nejhůř placený asistent má 1619 eur hrubého měsíčně, tedy asi 42 500 korun.

Zvýšení příspěvků na euroasistenty o 8,6 procenta by podle European Voice přišlo Unii ročně na 13 miliónů eur (342 mil. Kč). Celkem by tak letos Brusel za tyto pracovníky v EP vydal 160 mil. eur (4,2 miliardy korun).

Návrh na toto zvýšení jde ale mimo platový růst, který požaduje Evropská komise: ta chce všem úředníkům – tedy i asistentům europoslanců – zvýšit platy o 3,7 procenta. Proti tomu se postavily členské státy, ty jsou ochotny přidat maximálně 1,85 procenta. Komise kvůli tomu tento týden podala na všech sedmadvacet zemí EU žalobu k Evropskému soudnímu dvoru.

Kromě navýšení příspěvků plánuje vedení EP přijmout dalších 150 pracovníků.

Europoslanci z ČR váhají

Čeští zástupci v Bruselu, které Právo oslovilo, zatím nevědí, zda by zvýšení peněz na asistenty podpořili. Europoslanec Jiří Havel (ČSSD) vysvětlil, že předkládaný návrh je kompromis – původně prý chtěli evropští lidovci zvýšit nejen příspěvky na asistenty, ale i platy všem europoslancům.

Podle Havla těmto snahám učinili přítrž socialisté, kteří kývli jen na zvýšení prostředků pro asistenty, pokud dojde ke schválení Lisabonu. Na zvýšení prý hlavně tlačili poslanci ze západních států, například Německa.

„Když mají platit mzdy, které jsou obvyklé v jejich zemích, tak z toho pořídí relativně málo. My jsme na tom samozřejmě mnohem lépe, protože pracujeme zhruba s třikrát nižší mzdovou úrovní,“ řekl Právu Havel. Zatím nemá jasno, zda k navýšení kývne.

Také Edvard Kožušník (ODS) nevěděl, zda by návrh podpořil. „Myslím, že rozpočet na evropské poslance a servis kolem nich je předimenzovaný,“ prohlásil s tím, že o iniciativě slyší poprvé.

Europoslankyni Zuzanu Roithovou otázka Práva, zda by návrh podpořila, zaskočila. Podle ní původní systém, kdy si asistenti sami platili sociální a zdravotní pojištění, znamenal pro ně více peněz, a proto by ho obnovila. „To bych viděla spíš jako řešení než přidávat peníze,“ řekla.

Jasně proti zvýšení prostředků na asistenty se naopak postavil Jaromír Kohlíček (KSČM). Podle něj by se měly platy a náhrady poslanců zachovat na loňské úrovni. „Ačkoli si myslím, že si naši asistenti a odborní pracovníci zaslouží, aby byli dobře placení, tak si nemyslím, že už dnes jsou placeni špatně,“ shrnul.