Štít USA a NATO by podle něj narušilo rovnováhu sil mezi Spojenými státy a Ruskem. "Abychom udrželi rovnováhu, potřebujeme vyvinout útočné zbrojní systémy," řekl podle agentury Reuters Putin. Doplnil, že Rusko bude chtít podrobnější informace o americkém obranném deštníku, přičemž požadavek spojil s novou jadernou dohodou.

Ta má být nástupkyní smlouvy START-1, jejíž platnost vypršela počátkem měsíce. Ruský prezident Dmitrij Medvěděv na Štědrý den oznámil, že smlouva je téměř hotová a mohla by být po Novém roce podepsána. Už Medvěděv ale naznačil, že Rusko se jaderných zbraní nevzdá a bude dál svůj arzenál rozvíjet. 

Rusko se chystá zbrojit

Ruské ozbrojené síly ohlásily ambiciózní plány. Chtějí zařadit do výzbroje novou pozemní mezikontinentální raketu, která by v budoucnu nahradila mezikontinentální střelu RS-20 (NATO ji označuje jako SS-18 Satana), protože už je na sklonku své životnosti.

Plánují také vývoj nového strategického bombardéru, který by v letech 2020 až 2025 nahradil letouny Tu-160 z 80. let. Ruské letectvo jich má ve výzbroji třináct. Tento typ představoval odpověď na americký stroj B1, Rusko nemá ve výzbroji bombardér charakteristiky stealth, jako je americký B2.

Na přelomu letošního a příštího roku má také poprvé vzlétnout nová ruská stíhačka páté generace jako odpověď na americký letoun F-22 Raptor.

Americký deštník trnem v oku

Spojené státy ještě za prezidenta George W. Bushe oznámily plán umístit v ČR stacionární radar a v Polsku obranné rakety. Měly sloužit hlavně proti hrozbě z Íránu a jemu podobných zemí. Rusko bylo silně proti němu a tvrdilo, že štít míří primárně proti němu.

Administrativa Baracka Obamy letos od plánu ustoupila s tím, že počítá s mobilnějším, flexibilnějším i levnějším systémem, do něhož má být zapojeno více partnerů ze Severoatlantické aliance.