Až dosud musel ruský prezident nejprve žádat senátory o zvláštní souhlas, nyní může vyslat ruské vojáky do ciziny sám. Kreml dříve neskrýval, že změny souvisejí s loňským konfliktem s Gruzií o Jižní Osetii. Nyní argumentuje příkladem USA či Francie.

 

V případě ohrožení Ruska a našich občanů má hlava státu právo a možnost je ochránit. předseda Rady federace Sergej Mironov

 

O univerzální mandát k operativnímu vyslání vojáků do ciziny požádal prezident Dmitrij Medvěděv senátory před týdnem. Žádost odůvodnil "ochranou zájmů Ruské federace a jejích občanů" a "podporou mezinárodního míru a bezpečnosti". Jednotky mají být nasazeny v souladu s principy a normami mezinárodního práva, mezinárodními smlouvami a ruskými zákony.

Loni v srpnu ruské jednotky v Jižní Osetii odrazily gruzínský pokus násilím opět ovládnout tuto separatistickou provincii. Následně ruská vojska pokračovala v pronásledování gruzínských jednotek i na gruzínském území. Vyslání ruských vojsk do Jižní Osetie loni senátoři ani neschvalovali. Posily vyslané do boje s Gruzínci byly totiž označeny za součást "mírového kontingentu", jehož nasazení Rada federace už dříve schválila.