"Máme důvody domnívat se, že tato návštěva ublíží slovensko-maďarským vztahům. Pokud prezident László Sólyom nechce, aby k tomu došlo, návštěvu neuskuteční," prohlásil šéf slovenské diplomacie. Obdobně se Lajčák vyjádřil i v telefonátu se svým maďarským kolegou Péterem Balázsem, informovalo tiskové oddělení ministerstva zahraničních věcí SR.

Na podvečer plánovaná návštěva maďarského prezidenta v Komárně, během které má odhalit sochu uherského krále Štěpána I., přiostřila už i tak dost napjaté vztahy mezi Bratislavou a Budapeští.

Rovněž slovenský prezident Ivan Gašparovič vyzval Sólyoma, aby v pátek na Slovensko nejezdil. Podle prezidenta je tato soukromá návštěva v den výročí okupace ČSSR vojsky Varšavské smlouvy nevhodná. Gašparovič to uvedl po pátečním setkání s maďarským velvyslancem Antalem Heizerem.

Budapešť ostrá odmítavá reakce Bratislavy překvapila. Maďarsko tvrdí, že během plánování návštěvy neměla Bratislava k cestě Sólyoma žádné výhrady. "Maďarského prezidenta pozvala na Slovensko občanská organizace," uvedla maďarská diplomacie.  

Nevítaný host

Nejvyšší ústavní politici už dříve v tomto týdnu označili cestu Sólyoma na Slovensko v den výročí okupace Slovenska vojsky Varšavské smlouvy za nevhodnou. Slovenský premiér, předseda parlamentu i prezident ve společném prohlášení už ve středu zdůraznili, že Sólyom není vítaným hostem v den 41. výročí okupace bývalého Československa, na které se podílela i maďarská armáda.

Ke kritice návštěvy se přidaly i menší koaliční strany LS-HZDS a SNS. Plánu maďarské hlavy státu se zastali politici zastupující zájmy půlmiliónové maďarské menšiny na Slovensku.

Maďarský prezident soukromě Slovensko navštívil také koncem roku 2007 a už tehdy to vyvolalo diplomatickou roztržku mezi Bratislavou a Budapeští.

Tradičně komplikované vztahy mezi oběma státy se zhoršily po vytvoření slovenské vlády v roce 2006, jejíž součástí je nacionalistická Slovenská národní strana (SNS). Její předseda Ján Slota se v minulosti netajil hanlivými výroky vůči Maďarsku.

Nevoli mezi slovenskými politiky pro změnu vyvolalo například polovojenské extremistické organizace Maďarská garda.