Švédský premiér Fredrik Reinfeldt chce, aby říjnový summit schválil i nominaci jednotlivých eurokomisařů. Složení nové komise, která vzniká po červnových volbách do Evropského parlamentu, by pak mohl v listopadu schválit Evropský parlament a nový sbor by mohl začít pracovat od prosince.

Problémem je, že Reinfeldt podle listu chce, aby se lídři unie na summitu shodli také na jménech nového vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku a stálého předsedy Evropské rady. Právě to jsou funkce, s jejichž vytvořením počítá Lisabonská smlouva. Vysoký představitel navíc podle ní má být i místopředsedou Evropské komise, tedy výkonného orgánu EU.

Podle prohlášení švédského ministra zahraničí Carla Bildta by EU měla institucionální změny pramenící z Lisabonské smlouvy zavést co nejdřív. K tomu je nicméně potřeba, aby ratifikace dokumentu byla dokončena.

Ratifikována nebyla smlouva ve čtyřech zemích

Ratifikace složitě dojednávaného dokumentu zatím nebyla dokončena ve čtyřech z 27 států EU: v Irsku, v Německu, v Polsku a v ČR. V Irsku se počátkem října zopakuje referendum a zdá se, že přívrženci smlouvy budou mít tentokrát navrch. Ve zbývajících třech zemích smlouvu odsouhlasily parlamenty a čeká se na podpis prezidenta.

Očekává se, že v Německu podpis prezidenta nebude problémem. Polský prezident Lech Kaczyński by také podle předpokladů expertů měl po výsledku irského referenda dokument podepsat. Klaus ale dal najevo, že by smlouvu mohl podepsat až poté, co by český ústavní soud rozhodl o případné nové žádosti o přezkoumání, zda dokument je v souladu s českým právním řádem.