Na vytvoření frakce je potřena 19 ze šesti zemí. V deseti státech získala extrémní pravice větší počet křesel, než měla. Některé extremistické strany sice ztratily, do Evropského parlamentu se nedostal rakouský populistický Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ) s 4,7 procenty hlasů, ale celkově extremisté posílili, i když francouzská Le Penova Národní fronta nyní obsadí jen tři křesla místo sedmi a jedno křeslo ztratil i belgický xenofobní Vlámský zájem, který má nyní jen dva zastupitele.

Kandidát rakouských FPÖ Andreas Mölzer zapíjí úspěch v eurovolbách.

:. Kandidát rakouských FPÖ Andreas Mölzer zapíjí úspěch v eurovolbách. FOTO: Dominic Ebenbichler , Reuters

Zato v Nizozemsku uspěla protiimigrantská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která dostala 14,8 procenta hlasů, což jí zajistilo čtyři křesla. Má dva cíle - zrušit Evropský parlament a vyloučit z EU Bulharsko a Rumunsko. Wilders se proslavil jako autor filmu Fitna (Rozvrat), který vykresluje islám jako náboženství plné násilí. [celá zpráva]

Geert Wilders poté, co odvolil.

:. Geert Wilders poté, co odvolil. FOTO: Michael Kooren, Reuters

Dvě křesla získala Britská národní strana (BNP). Do Evropské parlamentu se tak dostane neonacista Andrew Brons, který byl odsouzen za útok na policistu tmavé pleti. Po vítězství řekl, že hodlá bojovat "za svobodu od diktatury Evropské unie". Jako druhý europoslanec BNP vstoupí do EP šéf formace Nick Griffin. Ten už v neděli prohlásil, že Británie je "křesťanskou zemí a islám není vítán, protože islám a křesťanství, islám a demokracie, islám a práva žen nejdou dohromady".
Ve Finsku uspěla nacionalistická formaci Praví Finové, která získala 9,8 procenta hlasů a její lídr Timo Soini obdržel nejvíce preferenčních hlasů.

V Rakousku posílili o šest procent Svobodní (FPÖ). V Maďarsku získala tři mandáty extrémně pravicová strana Jobbik, která založila gardy, před čtyřmi lety se potácela na hranici jednoho procenta.

Za Jobbik se dostala do EP i Krisztina Morvaiová

Za Jobbik se dostala do EP i Krisztina Morvaiová

FOTO: ČTK/AP

Do se EP dostala také extremistická Strana Velké Rumunsko (PRM) s 8,7 procenty hlasů. Právě ta rozložila krátkodobě existující frakci ITS (Identita, tradice a suverenita) v Evropském parlamentu, protože jí vadily výpady jedné z členek frakce, italské europoslankyně Alessandry Mussoliniové, která je vnučkou italského diktátora Benita Mussoliniho.

Šéf Pravých Finů Timo Soini

:. Šéf Pravých Finů Timo Soini FOTO: Heikki Saukkomaa , Reuters

Velké Rumunsko se těžko spojí s Jobbikem, takže utvoření frakce nemusí být jednoduché, ale počet 35 extremistických poslanců toto nebezpečí zvyšuje. Před čtyřmi lety byli extremisté mnohem roztříštěnější a objevovaly se mezi nimi i polské strany Liga polských rodin či Sebeobrana, které neměly blízko k fašismu. Obě však letos propadly.

"Růst extrémně pravicových stran je hodně špatným znamením a lze ho jednoznačně spojit s ekonomickým propadem," řekl internetovému serveru EUobserver Gerry Gable, šéf britského antifašistického měsíčníku Searchlight, když hodnotil nástup extrémní pravice.