Článek
Vir se ve Španělsku objevil u třiadvacetiletého muže, který byl před onemocněním na studijním pobytu v Mexiku. Podle Jimenézové mladík dobře reaguje na léčbu. Na problémy připomínající chřipku si začal stěžovat v sobotu. Španělsko má dalších 17 podezření na nemoc u lidí, kteří taktéž pobývali v Mexiku.
Nákaza se objevila už i v Kanadě, podezření mají Francouzi, Novozélanďané, Izraelci a Brazilci.
Počet obětí nového typu prasečí chřipky v Mexiku, kde se virus poprvé objevil, stoupá. Podle tamního ministerstva zdravotnictví na ni pravděpodobně zemřeli už 103 lidé a přes půl druhého tisíce se nakazilo.
- Kvůli viru A/H1N1 se v sobotu poprvé v historii mimořádně sešla k jednání WHO
- V Mexiku na nemoc zemřelo 103 lidí, dalších 1600 je nakažených
- V USA je potvrzeno 20 případů nákazy, v Kanadě šest
- Virus, který je mutací virů ptačí, prasečí a lidské chřipky napadá především mladé lidi
- Země přijímají opatření především na letištích pro cestující z Mexika a jižních států USA, například Japonsko a Korea používají termokamery na měření teploty
- Izrael odmítá nemoc nazývat prasečí chřipka, protože považuje prasata za nečistá zvířata, prosazuje název mexická chřipka
Světová zdravotnická organizace WHO varovala, že by virus mohl dál mutovat, země po celém světě zavedly první preventivní opatření.
Evropská komise varovala, aby lidé necestovali do postižených oblastí, pokud to není nezbytně nutné.
| Pandemie chřipky od konce 19. století: | |
|---|---|
| Ruská chřipka(1889 až 1892) | kolem miliónu obětí |
| Začala v Buchaře v dnešním Uzbekistánu, přešla do evropské části Ruska a přes Sibiř do střední a západní Evropy. V roce 1890 postihla Jižní Afriku, Ameriku a zbytek světa. V roce 1891 se vrátila do jižní a západní Evropy, od podzimu 1891 do jara roku 1892 prošla celou Evropou. Dohasínala v letech 1893 až 1894. | |
| Španělská chřipka (1918 až 1920) | až 50 miliónů obětí |
| Chřipka obešla v několika vlnách svět. Místem vzniku byla Francie, kde se za války promísily americké a evropské chřipkové kmeny. Podle některých expertů mohlo k mutaci viru přispět i použití bojového dusíkatého plynu yperitu. Z Francie přeskočila chřipková vlna do Španělska. Zde si vyžádala mnoho obětí - proto byla chřipka označena jako španělská. Ve světě umírali hlavně starší lidé a děti, vysílení dlouhou válkou. Počet obětí se jen odhaduje, čísla se pohybují mezi 20 až 50 milióny mrtvých. | |
| Asijská chřipka (1957) | až dva milióny obětí |
| Nemoc se objevila ve střední Číně, proběhla Hongkongem a s přispěním letecké dopravy se rychle rozšířila do celého světa. Nemoc oběhla svět ve dvou vlnách, první postihovala děti, druhá zejména starší lidi. Celkový počet obětí se odhaduje na jeden až dva milióny. | |
| Hongkongská chřipka (1968 až 1969) | asi milion obětí |
| Zatím poslední pandemie, nejmírnější ve 20. století. Poprvé byla identifikována v Hongkongu, během následujících let se rozšířila do světa, kde postihla nejčastěji starší lidi. Počet obětí se odhaduje na 700 000 až jeden milión. | |
Prasečí chřipka
Způsobuje ji zmutovaný chřipkový virus typu A podtyp H1N1. Stejný vir způsobil na začátku století pandemii tzv. španělské chřipky. Nemoc se dobře šíří mezi ptáky a také mezi prasaty, která jsou k nemocem náchylná.
Z nich pak přejde na člověka. Přenosem z člověka na člověka vir dál mutuje, proto se proti němu tělo neumí bránit. Nikdy nelze předvídat, zda nově vzniklá mutace bude působit jen lehké příznaky, nebo vyvolá epidemie. Nynější "kombinace" vznikla právě zmutováním virů lidské, prasečí a ptačí chřipky.
Na běžnou chřipku nejčastěji umírají lidé s malou či oslabenou imunitou - starší lidé, děti či osoby, které právě prodělaly jinou těžkou nemoc.