Prezidenti se počátkem dubna dohodli ne snížení počtu jaderných hlavic pod úroveň, která byla dohodnuta v roce 2002. V praxi by do roku 2012 mělo dojít na redukci arzenálů na 1700 až 2220 hlavic. Vyjednavači mají o výsledcích svých jednání předložit zprávu do července zprávu. START vyprší v prosinci a do té doby má být podepsán nástupce dokumentu.

Stanice BBC uvedla, že dodržet prosincový termín ale bude obtížné, hlavně kvůli sporu ohledně možné instalace amerického protiraketového štítu ve střední Evropě. „Je potřeba mít na mysli, že čím nižší budeme dohadovat počet hlavic, tím závažnější spory spojené s raketovou obranou a strategickým potenciálem dalších jaderných mocností vyvstanou,“ řekl agentuře Interfax náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Rusko rovněž uvedlo, že by přijalo dohodu o snížení nosných systémů jako jsou rakety či ponorky. Ty dosavadní dohody nezahrnují.

Proces jaderného odzbrojování USA a Ruska
Dohody o omezování jaderných zbraní mezi USA a Ruskem se táhnou od éry Sovětského svazu a studené války. První rozhovory o snižování arzenálů se datují do šedesátých let. Tehdy měla každá země k dispozici přes 30 tisíc nukleárních hlavic.
První významnou dohodou byla SALT. Zkratka z anglického Strategic Arms Limitation Talks (Rozhovory o omezení strategických zbraní) naznačuje, že nešlo o redukování počtu hlavic, nýbrž omezování rozšiřování arzenálů. Dohoda SALT II z roku 1979 nebyla sice plně ratifikována, ale byla dodržovaná, a to dokud během svého druhého funkčního období americký prezident Ronald Reagan nepřekročil její limity.
Klíčovým zlomem pak byla jednání Reagana se sovětským protějškem Michailem Gorbačovem. Po dohodě ze summitu v Reykjavíku se země zbavily celkem více než 2 600 střel.
Dohodu v červenci 1991 nahradila smlouva START. V roce 2002 navíc prezidenti USA George Bush a Ruska Vladimir Putin podepsali Smlouvu o omezení strategických útočných zbraní (SORT). V té se obě strany zavázaly snížit svůj jaderný arzenál o 1700 až 2200 hlavic.