Na starém kontinentu, kde je stále mimořádně velmi populární, Obamu čeká přijetí celebrity první velikosti a Londýn už v předstihu pocítil mimořádně vypjatá bezpečnostní opatření. To platí zejména o letišti Stansted, na němž prezident přistane, a o místě vrcholné schůzky, středisku ExCeL, kde se navíc čekají masové protesty antiglobalistů.

„Barack Obama tento týden pozná, jestli se jeho přitažlivost rockové hvězdy, kterou má pro Evropany, přemění do hmatatelné podpory cílů americké zahraniční politiky,“ poznamenala agentura Bloomberg. G20 bude hledat společný recept na překonání krize.

Obama je prvním prezidentem, jehož prezidentský Boeing 747-200B dosedne na Stanstedu. Letadlo s volacím znakem Air Force One s jeho předchůdci mířilo dosud vždy na obří letiště Heathrow. Avšak poté, co poslední návštěva George W. Bushe narušila jeho chod, hledala se náhrada.

Pokud to počasí dovolí, přesune se Obama do centra Londýna prezidentským vrtulníkem Marine One, který je podle potřeby přepravován na místo použití s předstihem, stejně jako prezidentův nový obrněný cadillac přezdívaný ochrankou Zvíře. Prezident po příletu zamíří do opevněné rezidence velvyslance USA u Regent parku, která se podle očekávání stane jeho přechodným sídlem.

Hostitel Brown chce „Nový globální úděl“

„Amerika a prezident budou v Londýně naslouchat a stejně tak udávat tón,“ řekl Obamův mluvčí Robert Gibbs. „Některé kroky, které jsme už přijali, začínají přinášet ovoce,“ prohlásil Obama v interview pro britský list Financial Times.

Očekává se, že hlava USA bude chtít, aby partneři zvýšili finanční pomoc bankám a ekonomice. Evropané však jeho receptu příliš nevěří a staví se na odpor. „Nenechám nikoho, aby mi říkal, že musíme vynakládat víc peněz,“ prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.

Rázně tím narušila scénář britského hostitele Gordona Browna, který volá po „Novém globálním údělu“, analogii protikrizových opatření přijatých ve 30. letech minulého století prezidentem USA Franklinem Rooseveltem.

K napětí mezi Londýnem a Berlínem přispěl i únik informace o návrhu závěrečného komuniké G20, zveřejněném německým časopisem Der Spiegel. Počítá se dvěma bilióny dolarů (42 bil. Kč) na podporu světové ekonomiky.

Downing Street se pokusil rozruch ztlumit a popřel, že je řeč o nových penězích, nýbrž o efektu nižších daní v kombinaci s investicemi. 250 miliard (5,3 bil. Kč) má být přislíbeno Mezinárodnímu měnového fondu k záchraně ekonomik chudých zemí.

Obama se s partnery nejspíš shodne na přísnější regulaci finančního sektoru, kterou požadují po zkušenostech v USA, odkud se krize rozvinula.

„Jsme přesvědčeni, že otevřená světová ekonomika založená na zásadách trhu, účinné regulaci a na silných globálních institucích zajistí udržitelnou globalizaci s rostoucím blahobytem pro všechny,“ citoval Spiegel z návrhu komuniké.


FOTO: ČTK