„My, celá rodina, bychom rádi využili této příležitosti, abychom vám poděkovali za veškeré vaše sympatie s naším osudem. Vaše soustrast nám velmi pomáhá zvládat tuto obtížnou dobu a ukazuje nám, že existují také dobří a čestní lidé,“ stojí na bílém papíře.

Vzkaz Fritzlových obětí:.Vzkaz Fritzlových obětífoto: Reuters/Heinz-Peter Bader

Na konci krátkého vzkazu stojí: "Doufáme, že přijde čas, kdy budeme moci zase vést normální život.“

Text lemují obkreslené dlaně Fritzlových obětí, v nichž jsou napsané osobní vzkazy jednotlivých členů rodiny. Monika například přeje své nemocné devatenáctileté sestře Kerstin hodně lásky, aby se rychle uzdravila a potíže brzo pominuly.

Zdraví přeje své nejstarší devatenáctileté dceři i její matka, svým otcem zneužívaná Elizabeth, která by chtěla hlavně bezpečí. Kerstin leží v nemocnici, kde zůstává v umělém spánku. Právě díky hospitalizaci Kerstin, která neměla žádné doklady a o jejíž existenci úřady ani nevěděly, se na děsivý případ přišlo.

Vzkaz zneužívané Elizabeth:.Vzkaz zneužívané Elizabethfoto: Reuters/Heinz-Peter Bader

Felix si zase přeje hodně jezdit autem, plavat a hrát si s míčem s dalšími dětmi a také běhat po louce. Další její syn Stefan vzkazuje, že si užívá slunce a vzduchu i přírody. Během svých osmnácti let nikdy neopustil kobku, kde byl vězněn. "Postrádám svou sestru. Těším ze se svobody a ze své rodiny. Mám rád slunce, čerstvý vzduch a přírodu," napsal do obrysu dlaní.

Vzkaz rodiny za výlohou:.Vzkaz rodiny za výlohoufoto: Reuters/Heinz-Peter Bader