„Máme důležitý den. Dospíváme k moudrému finále,“ řekl polský premiér Donald Tusk před hlasováním, v němž se pro smlouvu vyslovilo 384 ze 452 přítomných poslanců Sejmu (56 bylo proti, 12 se zdrželo).

Souhlas alespoň části poslanců opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) byl pro schválení smlouvy nutný, protože hlasy vládní koalice a opoziční levice nedávají v Sejmu, který má 460 členů, nutnou dvoutřetinovou většinu.

Hádky i aprílové žerty

Bouřlivé zasedání doprovázely slovní výpady, ale i hříčky na téma prvního aprílového dne. Některé poslankyně zcela vážně upozorňovaly, že to není dobrý den pro tak důležité hlasování, protože 1. duben je v křesťanské tradici spojován s narozením Jidáše, jednoho z Ježíšových učedníků, jenž je tradičně vykreslován jako zištný zrádce.

O schválení smlouvy se rozhodovalo s třítýdenním zpožděním, které způsobila opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS). Ta požadovala, aby se ratifikační zákon změnil tak, že by do budoucna bylo téměř vyloučeno jak plné přijetí unijní Charty základních práv, tak upuštění od výjimek z Lisabonské smlouvy, které si Polsko vyjednalo.

Výjimky z Charty i ze smlouvy vyjednal polský prezident Lech Kaczyňski, zatímco Tuskova vláda dala již po svém nástupu k moci najevo, že by na nich nemusela trvat.

O úspěchu rozhodla dohoda s prezidentem

Pro smlouvu nakonec hlasovala i velká část PiS. Umožnila to sobotní dohoda mezi Kaczyňským a Tuskem v Juratě na Baltu. Tam prezident jménem hlavní opoziční strany souhlasil, že se nebude měnit ratifikační zákon navržený vládou. Výměnou za hlasy PiS kývl Tusk na to, že požadavky strany budou zahrnuty ve zvláštním parlamentním usnesení a že vláda vypracuje nový zákon o rozdělení pravomocí mezi vládou a parlamentem v unijních otázkách.

Parlamentní usnesení, které Sejm schválil, uvádí, že ke zrušení kterékoli z polských výjimek jsou třeba dvě třetiny hlasů v obou sněmovnách parlamentu nebo referendum.

Prezident a zejména jeho jednovaječný bratr Jaroslaw, který je šéfem pravicové PiS, si za svůj postup vysloužili ostrou kritiku, a to i v médiích, která jsou napravo od středu. „Zdá se, že spor o smlouvu byl jednou z nejtěžších chyb Jaroslawa Kaczyňského. Uplyne hodně času, než ji opět napraví. Lze jen stěží pochopit, proč vůdcové PiS vůbec zahájili tento střet. Ohrozili prestiž strany a přivedli ji na pokraj rozkolu,“ napsala středopravá Rzeczpospolita.

Na rozuzlení sporu v Polsku netrpělivě čekali politici v řadě evropských zemích. K tomu, aby smlouva začala platit, ji totiž musí ratifikovat všech 27 členských států.

Kdo text už přijal
Maďarsko
Slovinsko
Malta
Rumunsko
Francie
Bulharsko
Polsko