Tajemný osud občanů s volebním právem se odvíjí od údajů z poloviny loňského roku. Tehdy bylo podle oficiálních údajů v Rusku zhruba 107 miliónů voličů. Jenže v prosincových parlamentních volbách počet Rusů s volebním právem vzrostl na více než 109 miliónů. Přirozeným způsobem tento nárůst objasnit nelze. Mezi lety 2006 a 2007 dosáhlo podle statistiků ze státní agentury Rosstat plnoletosti jen 408 tisíc ruských občanů a s ohledem na demografii to letos prý nebude jiné.

Ústřední volební komise tehdy vysvětlila neočekávané zvýšení počtu voličů „přesnější prací“ místních komisí. „V prezidentských volbách budeme mít ještě více voličů,“ tvrdil její člen Stanislav Vavilov. Jenže to se nestalo.

Prezidenta mohlo v březnu podle údajů této komise volit opět něco přes 107 miliónů voličů.

Přesnější seznamy

A tak třeba takový Petrohrad přišel podle čísel z ústřední volební komise o 11 procent plnoletých obyvatel. „ Je to tím, že se v březnu používaly nové, zpřesněné seznamy voličů,“ vysvětlil tento úbytek zástupce šéfa městské volební komise Dmitrij Krasňanskij.

„Ze seznamů ( v Petrohradě) byly vyškrtnuty celé domy,“ tvrdí ale Alexandr Osipov, šéf petrohradského volebního štábu komunistického kandidáta na prezidenta Gennadije Zjuganova. Podle Osipova „někdo vyčistil volební seznamy, aby zvýšil procento účasti“ v prezidentských volbách.

Podle politologa Alexandra Kyněva tyto „voličské manévry“ souvisejí s tím, že loni v prosinci při parlamentních volbách bylo potřeba co nejvíce voličů,. protože mandáty ve Státní dumě se rozdělují v závislosti na absolutních počtech hlasů. „V prezidentských volbách je ale důležitá účast,“ říká Kyněv. Čím méně bude voličů na seznamech, tím bude podle něj procento odvíjející se od počtu lidí, kteří opravdu přišli hlasovat, vyšší.