"Doufám, že se nebude jednat o lisabonskou bitvu," řekl před zahájením setkání předseda Evropské komise Jose Manuel Barroso. "Máme na stole velmi dobrou dohodu, nejlepší možnou," dodal.

Portugalský předseda vlády Jose Socrates, jehož země právě předsedá EU, poznamenal, že evropští lídři jsou "opravdu velmi blízko nové smlouvě, která dostane jméno Lisabonská smlouva".

"Máme ještě dost, čím se zabývat," řekla německá kancléřka Angela Merkelová, která se přesto označila za "velmi opatrnou optimistku".

Dokonce i mluvčí polského prezidenta Lecha Kaczyńského Robert Draba uvedl, že šance dosažení dohody jsou "80 až 90 procent". Právě Polsko jednání nejvíce komplikovalo.

Nevyzpytatelní Poláci a Italové

Poláci by i nyní mohli způsobit největší průtahy a problémy, stejně jako Italové.

Kaczyński, jehož země svými žádostmi výrazně pozdržela předchozí červnový summit, před začátkem jednání pohrozil komplikacemi, pokud nebude vyslyšeno polské volání. Varšavě jde o to, aby menšina států mohla dočasně blokovat rozhodnutí o sporných otázkách v Radě EU. Většina zemí je ale ochotna tuto možnost nanejvýš nezávazně zmínit.

Italové zase mají problém s rozložením křesel v Evropském parlamentu po příštích volbách v roce 2009. EP nedávno přijal na základě vyzvání červnového summitu rezoluci, podle níž se sníží počet křesel ze 785 na 750 a Italové by měli přijít o vůbec nejvíce křesel ze všech zemí - šest. Postoj italského premiéra Romana Prodiho se zatím jeví jako nejostřejší. "Itálie řekne bez váhání 'ne'," dodal pro případ, že státy EU italským požadavkům nevyhoví.

Jen ne referendum

I když v Unii přetrvávají spory okolo nové smlouvy, nejsou to již dramata. Ta se nyní odehrávají spíše ve státech. Britská vláda těžce odráží volání po referendu o nové smlouvě, o lidovém hlasování diskutují i Nizozemci a Irové (jako jediní) se na něj už musí připravovat.

Vyloučení referend je možná hlavním smyslem nové smlouvy. Ta přejímá obsah euroústavy, podává jej však v takové formě, aby vlády mohly tvrdit, že ke schválení nového dokumentu není potřebné lidové hlasování. Toho se vlády řady zemí bojí: jejich dohoda, obsažená v euroústavě, padla právě kvůli nesouhlasnému "hlasu lidu".

Smlouva zlepší fungování evropských institucí

Nová smlouvá má nahradit navrhovanou euroústavu, kterou před dvěma lety odmítli v referendech Francouzi a Nizozemci. Kvůli zavržení projektu se pak unie dostala do krize, z níž by jí měla pomoci vyvést i nová dohoda.

Dokument počítá například se zavedením funkce předsedy Evropské rady, který bude zvolen na 2,5 roku. Snížit by se měl počet členů Evropské komise. EU má mít také jakéhosi ministra zahraničí, ač se mu tak formálně říkat nebude.

Předpokládá se výrazně rozšíření počtu oblastí, v nichž pro přijetí rozhodnutí stačí kvalifikovaná většina, nikoli jednomyslnost. V budoucnu by se také měl změnit systém hlasování v radě ministrů.

Přijetí smlouvy by mělo uzavřít více než 20 let jednání o reformách EU, během nichž byly přijaty čtyři smlouvy (maastrichtska, amsterdamská, niceská a smlouva o evropské ústavě).