Článek
Představitelé jednajících stran se už ve čtvrtek zavázaly, že do roku 2020 sníží emise skleníkových plynů o nejméně 20 procent v porovnání s rokem 1990.
"Text dohody dodává budoucímu směřování Evropské unie novou dimenzi, a činí ji tak celosvětovým průkopníkem," řekla německá kanceléřka Angela Merkelová, která jednáním předsedala. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso zase nazval dohodu "nejambicioznějším souhrnem opatření v oblasti energetické bezpečnosti, na kterém se kdy nějaká instituce shodla".
Hlavní body závěrečné dohody si můžete přečíst ZDE
Kompromis v oblasti obnovitelných zdrojů
Páteční dohoda o obnovitelných zdrojích je tedy kompromisem, o který se po čtvrtečních neshodách mezi členskými státy zasazoval také český premiér Mirek Topolánek. [celá zpráva]
Již před zahájením summitu se předpokládalo, že se závazkem zvýšení podílu obnovitelných energií budou mít problém především chudší země EU, zejména ty nově přistoupivší z bývalého východního bloku. Ty jsou obecně závislejší na těžkém průmyslu a tudíž i tradičních zdrojích energie. Jejich představitelé před zasedáním avizovali, že se jim ani do roku 2020 nepodaří prosadit tak dalekosáhlé změny v investicích.
Za českou vládu se summitu účastnili kromě předsedy vlády Topolánka také ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a ministr financí Miroslav Kalousek.
Neshody kolem jaderné energetiky
Dalším zdrojem neshod byla od prvopočátku otázka jaderné energetiky a uznání, že ta může být legitimním prostředkem v procesu snižování emisí skleníkových plynů. Jadernou politiku na summitu obhajovala zejména Francie, Česká republika a Slovensko. Proti jaderné energetice se tradičně stavělo Rakousko a s ním také Irsko a Dánsko, zatímco stanoviska německých vyjednavačů byla rozdílná.
"Rakousko rozhodně nepokládá atomovou energii za trvale udržitelný a obnovitelný zdroj energie," prohlásila rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková. Závěrečná jednání nakonec stanovila, že i jadernou politikou mohou členské země dosáhnout snížení emisí.
EU doufá, že se přidají i ostatní státy
Evropská unie doufá, že se k jejím závazkům přidají také další státy, zejména hlavní světoví znečišťovatelé jako USA nebo Čína. "Evropa produkuje 15 procent oxidu uhličitého. Problémy klimatu nevyřeší Evropská unie sama," řekla německá kancléřka Angela Merkelová.
Německo prý plánuje podobný návrh, jaký byl v posledních dvou dnech projednáván v Bruselu, předložit také na červnovém zasedání nejvyspělejších zemí světa, tzv. G8. "Text dohody dodává budoucímu směřování Evropské unie novou dimenzi a činí ji tak celosvětovým průkopníkem," řekla Merkelová.
Souhlasil s ní i předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Ten nazval návrh dohody "nejambicioznějším souhrnem opatření v oblasti energetické bezpečnosti, na kterém se kdy nějaká instituce shodla".
| Co řekli někteří delegáti summitu: | |
| předseda Evropské komise José Barroso | "Myslím, že tento summit byl velmi úspěšný." |
| francouzský prezident Jacques Chirac | "Je to jeden z velkých okamžiků v evropských dějinách. "Evropa prý vyslala světu v boji s globálním oteplováním "velmi silný signál". |
| český premiér Mirek Topolánek | Český souhlas vyplynul z toho, že summit "zohledňuje parametry" jednotlivých zemí a jejich výchozí situaci. Klíčové prý bylo ujištění Josého Barrosa, že členské státy musí souhlasit s podílem obnovitelných zdrojů na spotřebě energie, který jim komise navrhne. Je třeba zahájit diskusi o jaderné energii. ČR bude usilovat, aby v Praze vzniklo stálé fórum o jaderné energetice. |
Jaké byly cíle summitu EU pro rok 2020
- energetickou spotřebu mají z 20% pokrývat obnovitelné zdroje
- v dopravě mají biopaliva pokrýt desetinu spotřeby
- Unie omezí emise CO2 a dalších skleníkových plynů o 20 až 30 procent ve srovnání s rokem 1990
- Obnovitelné energie: biopaliva, sluneční, vodní a větrná energie