Dosažení shody ohledně podmínek přijímání dalších členů do EU zabralo premiérům a ministrům zahraničí zhruba polovinu celého jednání. "Je důležité, aby kandidátské země splnily požadavky EU a také aby se Unie dále rozvíjela a byla schopna fungovat efektivně," zdůraznil priority dalšího rozšiřování finský premiér Matti Vanhanen, který summitu předsedal.

Spokojené může být Srbsko a další země západního Balkánu. Unie potvrdila, že dodrží dosavadní závazky. V případě Srbska je dokonce možné obnovení asociačních rozhovorů, které byly přerušeny letos v květnu.

Podle českého ministra zahraničí Alexandra Vondry by se přerušená jednání se Srbskem mohla obnovit začátkem roku po tamních volbách. Některé členské země se sice postavily proti dalšímu rozšiřování a odmítaly obnovení rozhovorů s Bělehradem, ale kvůli odporu středoevropských a pobaltských států neuspěly.

Osud euroústavy stále nejasný 

Na program jednání se po dlouhé odmlce dostala i evropská ústava. Velké členské státy často upozorňují, že další rozšiřování EU není možné, dokud se nepodaří reformovat evropské instituce. To měla přinést právě ústava. Po jejím odmítnutí Francouzi a Nizozemci v roce 2005 se její stoupenci domluvili na schůzce koncem ledna příštího roku v Madridu. Ti, kdo ústavu ratifikovali, mají právo, aby byli víc slyšet, uvedl lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.

Německá kancléřka Angela Merkelová by chtěla dosáhnout řešení ústavního patu do konce roku 2008, například ve formě jiného textu, který by obsahoval některé reformy z původní euroústavy. Reformy by také mohly být zapracovány do nynější smlouvy z Nice z roku 2000, nebo do jakési "miniústavy", řekl ve čtvrtek po jednání český premiér Mirek Topolánek.