Článek
Agentura TASS na začátku května s odvoláním na ruské ministerstvo vnitra napsala, že ruské občanství získalo od dubna 2019 více než 527 tisíc obyvatel Donbasu. Kyjev se podle Reuters obává, že potřeba ochránit tyto lidi může být využita jako omluva nebo záminka pro možnou otevřenou agresi vůči Ukrajině.
Situace na východě Ukrajiny se v poslední době znovu vyostřila. Kyjev a proruští separatisté se navzájem obviňovali z častějšího porušování klidu zbraní. Rusko zároveň zvýšilo počet vojáků u hranic s Ukrajinou, což vyvolalo obavy Kyjeva i Západu. Kreml tvrdil, že Rusko nikoho neohrožuje a že jde o vojenská cvičení.
Šéfové diplomacie střední Evropy podpořili jednotnou Ukrajinu
Podle Zelenského Rusko nahromadilo u ukrajinské hranice přes 100 tisíc vojáků a mnoho jich tam udržuje navzdory oznámenému stažení vojsk.
„Odcházejí pryč velmi, velmi pomalu. (Je to) vážná situace a myslím, že takové napětí může trvat až do konce vojenských cvičení, nejméně do září,” uvedl ukrajinský prezident.
Už nás tolik nepodporují, posteskl si Zelenskyj
Zelenskyj zároveň konstatoval, že tlak Francie a Německa na Moskvu ve snaze ukončit konflikt na východě Ukrajiny v poslední době polevil. „Cítím jejich podporu, ale myslím, že by nás měli podpořit více,” nechal se slyšet.
Podotkl, že jeho kancelář se snaží domluvit s Kremlem setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a že oba státníci by se mohli sejít na území třetí země. Zelenskyj už dříve navrhl, aby se sešli na východě Ukrajiny, přičemž Putin ho pozval do Moskvy, připomíná agentura AP.
Cvičení skončilo. Mimořádné ruské posádky opouštějí hranice s Ukrajinou
Konflikt na východě Ukrajiny eskaloval poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo poloostrov Krym a podpořilo ozbrojené povstání proruských separatistů v Donbasu. Velké boje, které si vyžádaly kolem 14 tisíc životů, utichly po uzavření mírových dohod v Minsku v únoru 2015, které pomohly dojednat Francie a Německo. Žádné příměří se však nepodařilo zcela udržet a politické řešení konfliktu se prakticky nepohnulo z místa.