Hlavní obsah

Zeď? Nic nového. Rostla i za Obamy

Právo, Jiří Roškot

Ze sporu prezidenta USA s demokraty v Kongresu o zeď či bariéru podél hranice s Mexikem je už pěkný guláš. Padají slova jako americké hodnoty, hrozba, účinnost a náklady, ale jak se ukazuje, místo věcných argumentů jde hlavně o politiku.

Foto: Edgard Garrido, Reuters

Část zdi oddělující Spojené státy americké a Mexiko ve městě Tijuana.

Článek

Šéf Bílého domu Donald Trump si jde za svým jako tank, jelikož v sázce je před prezidentskými volbami 2020 jeho ústřední slib přehradit jižní hranici masové ilegální imigraci a pronikání narkomafie, a demokraté mu jeho naplnění nemíní dopřát.

Jde jasně o první a možná i klíčovou předvolební bitvu, ačkoli kandidát demokratů teprve vzejde z primárek. „Zeď je nemorální,“ prohlásila pateticky před pár týdny předsedkyně Sněmovny reprezentantů demokratka Nancy Pelosiová.

Třetina hranice už má fyzické překážky

Tím ovšem vystavila sebe samu postavení mimo „hru“, jíž byla sama aktivním účastníkem, a zatáhla své demokraty na tenký led. Bariéry nebo ploty nejsou totiž na hranici USA s Mexikem vůbec ničím novým.

Vyrůstaly od počátku 90. let i za demokratických prezidentů Billa Clintona a Baracka Obamy a s přispěním hlasů demokratů v Kongresu. Oficiální zdůvodnění bylo vždy stejné: zabránit divokému přebíhání hranice a pronikání zločineckých gangů.

„Demokraté vždy hlasovali pro nějakou bariéru, a teď nebudou, protože ji nabízí prezident Trump? To je politika,“ shrnul republikánský kongresman Kevin McCarthy. Betonová zeď, ocelová bariéra, nebo plot? Podle expertů jsou rozdíly v ceně, ale pokaždé jde o to, fyzicky zabránit přechodu americké hranice.

Foto: ČTK/AP

Zastánci zdi navrhované prezidentem Trumpem v sobotu demonstrovali ve městě Bloomfield Hills ve státě Michigan.

Podle vládního Úřadu pro cla a ochranu hranic (CBP) je hranice s Mexikem o délce 3126 kilometrů už nyní z jedné třetiny opatřena staršími a novějšími fyzickými překážkami, zčásti proti pěším, zčásti zátarasy proti vozidlům.

Pelosiová sama před pěti lety podporovala senátní návrh zákona obou stran, jenž podmiňoval imigrační reformu dostavěním a posílením 1120 km bariér podle zákona z roku 2006. Zbývalo dokončit asi 80 kilometrů.

Pro bariéru v roce 2006 hlasovali i senátoři Hillary Clintonová a Charles Schumer, jenž je nyní s Trumpem ve sporu o zeď. Pro byl i senátor Barack Obama. V roce 2014 jako prezident ocenil nový senátní návrh jako „nejrozhodnější opatření na ochranu hranic“.

V únoru se má stavět dalších 10 km bariéry

Republikány ovládaná Sněmovna ale senátní návrh před pěti lety nakonec potopila kvůli sporu, jak dál nakládat s ilegálními imigranty.

Dříve plánované úseky bariér byly ale téměř dostavěny k roku 2011 za prezidenta Obamy, přičemž na některých místech byly zdvojeny nebo i ztrojnásobeny.

Za právě probíhající války o zeď/bariéru má paradoxně v únoru začít stavba zhruba desetikilometrové bariéry v úseku řeky Rio Grande za 145 milionů dolarů (okolo 3,2 miliardy korun) schválených pro tento účel loni v říjnu.

Pod tlakem neustávajícího přílivu imigrantů, jichž jsou i přes klesající trend stále řádově desítky, ne-li stovky tisíc, se už demokraté kloní k projektu „chytré zdi“, jež na místo betonu dává přednost senzorům, dronům a posílení pohraniční stráže.

Reklama

Výběr článků

Načítám