Článek
Oficiální výsledky jsou očekávány během dneška a podle Arsachanova by se neměly změnit o více než tři procenta. Volební účast činila více než 86 procent z 561 000 oprávněných voličů, uvedl šéf volební komise.
Vysoká účast voličů
Volby se konaly pod dohledem 15 tisíc policistů a vojáků. Pozorovatele potěšila poměrně vysoká účast voličů. Již v neděli bylo jasné, že volby budou platné, protože účast vysoce překročila potřebných 30 procent.
Podle nedělních informací předsedy volební komise Abduala-Kerima Arsachanova do 18 hodin místního času přišlo k volbám 67,8 procent z 561817 oprávněných voličů. Volební místnosti byly otevřeny až do 22 hodin.
Ve válkou poničené čečenské metropoli Groznyj přišli mnozí zchudlí občané k volebním urnám ve svátečních šatech, jiní ovšem volební akt považovali za frašku, napsala agentura AP.
Kadyrov byl favoritem
Za jasného favorita voleb byl od začátku pokládán právě vítěz Achmat Kadyrov, dosavadní šéf čečenské správy, jmenovaný do funkce Kremlem v roce 2000.
Pověřenec Moskvy pro lidská práva v Čečensku Abudul-Chakim Zultygov sice v rozhovoru pro rozhlas před volbami prohlásil, že Kadyrov má ještě nejméně dva významné protikandidáty, a proto "mohou volby přinést překvapení", ale vítězství Kadyrova se pokládalo za předem dané.
Z původně 14 kandidátů zůstalo totiž jen sedm a úloha Kadyrovových soupeřů je pokládána za pouhou formalitu.
Volby vedla Moskva
Ozbrojení policisté a vojáci hlídali všech 426 volebních místností a z obav před možnými teroristickými útoky i řadu dalších veřejných objektů, ale volby proběhly v klidu a bez mimořádných událostí. Nezúčastnila se jich však většina pozorovatelů z mezinárodních organizací, jako Rada Evropy či Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), protože volby pokládají za inscenované Moskvou a účast voličů za víceméně vynucenou. Ze zahraničních pozorovatelů tak nakonec byli přítomni jen zástupci několika islámských zemí a Společenství nezávislých států.
Vůdce čečenských povstalců Aslan Maschadov, který byl zvolen čečenským prezidentem v roce 1997 a jehož Kreml neuznává, v rozhovoru pro list Novaja Gazeta uvedl, že "čečenský lid tyto volby neuzná". Podle něj "se zvolený Kadyrov ničím nebude lišit od Kadyrova jmenovaného".
| Kdo je nový čečenský prezident? |
| Achmat Kadyrov (52) se narodil v Karagandě v Kazachstánu, ale vyrostl v Čečensku. V letech 1980-1986 vystudoval v uzbecké Buchaře a Taškentu Islámský institut. Poté byl zástupcem imáma mešity v Gudermesu (1986-1988) a zakladatelem a rektorem prvního Islámského institutu na severním Kavkaze (1989-1994). |
| Za první čečenské války (1994 -1996) se účastnil bojů proti ruským jednotkám. Od 1995 do června 2000 byl nejvyšším duchovním představitelem Čečenska (muftí). V červnu 2000 jej ruský prezident Putin jmenoval na čtyři roky šéfem správy Čečenska (oficiální titul Hlava administrativy). Letos 30. července oznámil, že hodlá v říjnových volbách kandidovat na funkci prezidenta jako nezávislý kandidát. Je ženatý a má čtyři děti. |
| Vystupuje proti vahhábismu, radikálnímu islámskému směru, a režimu Aslana Maschadova, Moskvou neuznávaného čečenského prezidenta. Ke změně postoje vůči Moskvě jej přiměl vpád čečenských povstalců pod vedením polních velitelů Šamila Basajeva a Chattába do sousedního Dagestánu v srpnu 1999. Maschadov poté označil Kadyrova za zrádce. |