Hlavní obsah

Rusko udělalo první krok k tomu, aby přijalo kjótský protokol, tedy celosvětový plán na snižování produkce škodlivých emisí. Aby měl plán smysl musel ho kromě menších států podepsat jeden ze dvou největších producentů škodlivin, Spojené státy nebo Rusko.

Ruská vláda schválila kjótský protokol

USA už dříve podpis odmítly. Podle jejich argumentace by omezení škodlivin příliš omezilo jejich ekonomiku.

Bez podpisu Ruska nebo USA by protokol vůbec nevstoupil v platnost. Podmínkou totiž bylo, že jej musí podepsat alespoň 55 zemí, které produkují 55 procent světových emisí.

Kjóto musí po vládě schválit ještě ruský parlament. Mělo by ale jít jen o formalitu, protože většinu v zákonodárném orgánu má prokremelská strana Jednotné Rusko. 

Jedna z největších zemí světa podle některých informací vyměnila ratifikaci Kjóta za to, že EU, která je jedním z hlavních propagátorů dokumentu, podpoří její vstup do Světové obchodní organizace (WTO).

Protokol přijatý v japonském Kjótu v roce 1997 určuje průmyslovým zemím, o kolik mají do období 2008 až 2012 snížit emise takzvaných skleníkových plynů. Konkrétně se jedná o oxid uhličitý, oxid dusný, metan a fluorované uhlovodíky. Produkce oxidu uhličitého se má například do roku 2012 snížit o 5,2 procenta vůči úrovni z roku 1990.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků