Článek
"Odhadujeme, že změny klimatu si během roku vyžádaly 160 tisíc obětí na životech," uvedl za WHO Andrew Haines z londýnského institutu hygieny a tropických nemocí. "Tíha nemocí, plynoucích z oteplení, se do roku 2020 může zdvojnásobit," dodal.
Vyspělé země z oteplování těží
WHO jako následky "vedlejších účinků" vzestupu teplot - záplav a sucha - uvádí zejména podvýživu, průjmová onemocnění a malárii. Negativní následky tak nesou především země Afriky, Latinské Ameriky a Jihovýchodní Asie, zatímco další důsledky jako zmírnění kolísání teplot v mírném pásmu, tedy mírnější zimy i léta, přinesou spíše prospěch vyspělým zemím: lidé budou žít déle a sklizně v těchto oblastech budou vyšší. Tyto výhody však budou vysoce překonány zvýšeným výskytem nemocí v jiných částech světa, upozornil Haines.
Putinův žert zamrazil
Na 940 delegátů konference si stále připomíná žert, který na úvod jednání přednesl prezident hostitelské země Vladimír Putin. "Rusko jako severskou zemi představa oteplení o dva tři stupně neděsí," řekl Putin. "Může to být k něčemu dobré, třeba nebudeme muset tolik utrácet za kožichy a topení." V odpověď mu bylo ledové mlčení.
"Klimatické změny jsou největší a nejvážnější hrozbou, které čelíme," reagoval později norský ministr životního prostředí Boerge Brende. "Pro nás to může v krajním případě vést k odklonu Golfského proudu."
"Věčně zmrzlá půda roztaje a velké části Ruska se stanou neobyvatelnými," přidal se k varování kanadský ministr David Anderson s poukazem na již probíhající změny na kanadském severu, odkud mračna komárů vyhánějí původní obyvatelstvo.
Kjótský protokol závisí na ruském podpisu
Rusko je klíčovou zemí pro splnění cílů Kjótského protokolu o snížení skleníkových emisí, který - po opakovaném odmítnutí ze strany USA - může nyní být uveden v platnost jen ruskou ratifikací. Ačkoliv Putin loni na podzim ratifikaci na tento rok slíbil, v Moskvě nyní zaujal zdrženlivější postoj. "Musíme napřed spočítat, co nás to bude stát a jaké by naopak byly přínosy" ruské ratifikace, oznámil delegátům.
Neuvedl však žádný termín, kdy Rusko k nějakým závěrům hodlá dospět. Poukázal přitom na postoj Austrálie, která protokol rovněž dosud neratifikovala kvůli vysokým ekonomickým nákladům: "Copak je Rusko bohatší než Austrálie?", tázal se Putin. Rusko sice v posledních dvou letech snížilo své emise asi o třetinu, ale stále zůstává jedním z předních znečišťovatelů atmosféry.
Zahájen trh emisí
Obchodování se znečišťujícími emisemi, což jako jednu z alternativ Kjótskému protokolu navrhují USA a některé vyspělé státy, začalo ve středu fungovat v americkém Chicagu. Tamní "burza emisí" sdružuje na dvě desítky velkých firem včetně automobilky Ford nebo elektronického gigantu Motorola.
Účastníci mohou v závislosti na tom, nakolik jsou jejich provozy ekologicky únosné, kupovat či prodávat pomyslné rozdíly v povolených emisích. Zastánci tohoto systému tvrdí, že to v součtu přinese zlepšení čistoty ovzduší, kritikové naopak poukazují na matení veřejnosti a podkopání úsilí o mezinárodní regulaci skleníkového efektu.