Město George Floyda odmítlo zrušit policii

Pro přijetí návrhu na nahrazení policejního sboru novým blíže nespecifikovaným útvarem se v referendu vyjádřilo jen 43 procent obyvatel, zatímco 56 procent bylo proti.

Zastánci reformy v Minneapolisu navrhovali vytvoření úřadu pro veřejnou bezpečnost, který by ke kriminalitě přistupoval komplexněji a bral v potaz i otázky duševního zdraví a sociálních nerovností ve společnosti. V úřadu by pracovali sociální pracovníci, psychologové a „také tradiční policisté, pokud by bylo potřeba”.

Návrh, který veřejně podpořila i demokratická poslankyně Ilhan Omarová, byl však poměrně vágní a část voličů si tak zřejmě neuměla představit, jak konkrétně by je nově vzniklý úřad dokázal ochránit.

Minneapolis od léta opět zažívá nárůst kriminality. Počet vražd sice za poslední dva měsíce klesl, další násilné trestné činnosti jako přepadení nebo loupeží ale přibývá.

Server Axios dává výsledky do kontextu obřích demonstrací, které minulý rok vypukly po celých Spojených státech (i ve světě) po smrti černocha George Floyda, kterého při extrémně agresivním zákroku zavraždil policista Derek Chauvin.

Aktivisté požadovali „odebrání peněz policii” (slogan: defund the police), často i její úplné zrušení. Podle nich je policejní brutalita v Americe otázkou systémového rasismu, což znamená, že policisté přistupují k černochům jinak než k bělochům.

Podkládají to daty, která ukazují, že pravděpodobnost, že Američan tmavé pleti bude zabit policistou, je třikrát vyšší než u bílého Američana.

Radikální nápady na čachry s policií už nemají ve Spojených státech tak velkou podporu jako kdysi. Odstrašujícím příkladem byli anarchisté v Seattlu, kteří v rámci loňských protestů proti rasismu vyhlásili autonomní zónu.

Rozhodli se vládnout na základě „konsenzuálního rozhodování” bez existence policie. Výsledek? Podle oficiální zprávy úřadu vzrostla ve městě kriminalita o 525 procent oproti stejnému měsíci předchozího roku. Přibylo případů napadení, znásilnění, užívání drog i činnosti gangů.