Britům se Klaus nelíbí

Také konzervativní deník Daily Telegraph píše v první řadě o těsné většině, rozděleném parlamentu a o Klausově euroskepticismu. Financial Times zvolení Klause považuje za ránu vládní koalici. The Times volbu jen zaznamenal několika řádky.

Podnikatelský Financial Times píše, že Klaus byl jako premiér vypuzen v roce 1997 po finančním skandálu. Označuje ho za rozhodného nacionalistu a populistu. Bude podle deníku pichlavým zákazníkem pro Evropskou unii, když se bude snažit o obranu národních zájmů před českým vstupem do ní.

Daily Teleghraph si všímá, že Klausův předchůdce a protivník Václav Havel se ve své reakci na zvolení nového prezidenta nedokázal ani přimět, aby použil jeho jméno. Zvolení Klause je podle deníku něco, čeho se Havel obával a co si nepřál.

The Guardian si myslí, že výsledek volby je pro Špidlu katastrofou. Rovná se totiž vyjádření nedůvěry v premiéra

Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda přivítal zvolení Václava Klause prezidentem ČR. "Vztahy mezi oběma státy jsou ve všech oblastech na nadstandardní úrovni  a věříme, že volba Václava Klause povede k dalšímu rozvoji vztahů," řekl Dzurinda.

Poslanec František Mikloško, kterého nominovalo Křesťanskodemokratické hnutí do přímých prezidentských voleb v příštím roce uvedl, že pro příštího slovenského prezidenta bude Klaus těžkým partnerem. "Zvolení Václava Klause hlasy komunistů považuji za zvláštní diskontinuitu českých dějin, když vezmeme v úvahu, že nastupuje do funkce po Václavu Havlovi. Je paradoxní, že oblouk mezi Havlem a Klausem vytvořili čeští komunisté," dodal.

Poslankyně opoziční strany Smer Monika Beňová říká, že při zvážení obou kandidátů se vítězství Klause dalo očekávat. "Je to zkušený a mezinárodně známý politik. V tomto kontextu je jeho vítězství výhodou pro Českou republiku. Jsem přesvědčena, že vztahy mezi našimi zeměmi budou nadále dobré," konstatovala.

Poslanec strany maďarské koalice Árpád Duka - Zólyomi zdůraznil, že je dobré, když se spor o českého prezidenta dál nenatahoval. "Neočekával jsem, že Klaus bude prezidentem. Zřejmě lobování a spolupráce Klause byla dobrá. Mají prezidenta, jakého si přáli. Věřím v dobré vztahy mezi našimi zeměmi, i když pamatuji časy, kdy naše vztahy zásluhou pana Klause nebyly dobré," dodal.   

Slovenský deník Pravda ve svém komentáři konstatuje, že Slovensko má první dámu na Pražském hradě. "Václav Klaus je jistě mužem, který může být důstojným nástupcem Václava Havla, v mnoha ohledech nástupcem nejdůstojnějším. Stejně tak Klausova slovenská žena Lívie bude jistě dobrou první českou dámou," píše Pravda.

Podle deníku je dobré, že ČR nebude bez prezidenta a není nic špatného na tom, že tímto prezidentem je právě Klaus. "Stejně jako v jiných státech je český prezident především reprezentantem státu v zahraničí. Právě v této oblasti zastává Klaus názory, které jsou v mnohém v rozporu s dosavadním stanoviskem Prahy k současným klíčovým problémům - od Iráku až po evropskou integraci. Je na Klausovi, aby svůj mnohdy svérázný pohled změnil, nebo potlačil alespoň natolik, aby to nekomplikovalo pozici ČR v rámci NATO a EU," dodává list.

Pro slovensko - české vztahy není Klausovo zvolení podle Pravdy ani skvělou, ani poplašní zprávou. "Dlouholetá náklonost nové hlavy českého státu k Vladimírovi Mečiarovi je dostatečně známá. Není ale potřeba se obávat toho, že Mečiar bude prvním slovenským politikem, kterého Klaus na Hradě přijme. O současné slovenské politické reprezentaci se Klaus vyjadřoval v posledních létech vždy s despektem. Klaus prezident se však bude muset chovat jinak, než jako předseda ODS," míní Pravda. Prezident Klaus stojí podle listu před nejvážnějším životním úkolem: změnit sám sebe. "Byl by to po včerejší úspěšné prezidentské volbě další zázrak na Vltavou," končí svůj komentář Pravda

Zvolení Václava Klause českým prezidentem nebude znamenat změnu ve vzájemných vztazích mezi Českem a Slovenskem, které zůstanou nadále přátelské a nadstandardní. Shodují se na tom slovenští politologové, podle nichž Klause navzdory jeho kontroverzním vyjádřením pozitivně přijme i zahraničí.

"Klaus je známý politik, jeho jednání je předvídatelné. Je to demokratický politik, kultivovaný, silná osobnost," míní o nové hlavě státu šéf nevládního Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov. Zároveň upozorňuje, že Klaus bude mít co dělat, aby dosáhl srovnatelné úrovně s laťkou nastavenou mimořádně vysoko Václavem Havlem.

Mesežnikov předpokládá, že Klaus se bude snažit o přátelské vztahy mezi Slovenskem a Českem. Expremiér se sice v minulosti několikrát o Slovensku vyjádřil nelichotivě, ale v pozici hlavy státu patrně bude dávat přednost korektním vztahům a převáží i jeho pragmatismus.

"Václav Klaus zakládá zcela jinou tradici, než byla typická pro české prostředí, kde dominoval prezident-intelektuál. Václav Klaus je spíše pragmatický, racionálně uvažující ekonom," řekl politolog Michal Vašečka.

Analytik Slovenské společnosti pro zahraniční politiku Ivo Samson je přesvědčen, že Klaus byl pro Slováky méně přijatelným kandidátem, protože si ho spojují s rozdělením Československa. "Václav Klaus nebyl (na Slovensku) oblíbený, protože rozdělil Československo, s čímž se většina Slováků neztožňovala," řekl Samson.

Analytik předpokládá, že Klausův úspěch zřejmě podpoří expremiéra a šéfa Hnutí za demokratické Slovensko Vladimíra Mečiara. "Mečiar nikdy netvrdil, že nechce kandidovat na prezidenta. Je celkem jasné, že se o tuto funkci bude ucházet a volba Václava Klause ho v tomto mimořádně podpoří."

Opačného názoru než Samson je Mesežnikov, který sice rovněž očekává, že Mečiar bude příští rok kandidovat ve slovenských prezidentských volbách, avšak důvodem kandidatury zřejmě bude situace v štěpícím se a slábnoucím HZDS.

Komunisté vytáhli Václava Klause na Hrad, hlásá v titulku bulvární Kronen Zeitung. Nejčtenější rakouský list píše o "nesvaté alianci" Klause a stále ještě zcela nezreformované komunistické strany, která holduje "nacionalistické antisudetoněmecké ideologii". V otázce Benešových dekretů se postoj Prahy ještě přitvrdí, soudí Kronen Zeitung.

Vliv "sudetoněmecké otázky" na Klausovo zvolení zdůrazňuje také list Die Presse. Další příčinu vítězství "konzervativního expremiéra" vidí v rozštěpenosti vládní koalice. Klaus podle deníku slaví "zářivý politický comeback a dosáhl vrcholu své politické dráhy" 

Jako klíčové důvody zvolení Václava Klause prezidentem vidí dnes německý tisk nejednotu vládní koalice, jakož i paradoxní podporu od komunistů, motivovanou také tvrdým postojem vůči sudetským Němcům.

Hospodářský expert Václav Klaus dobře ví, jak často se odlišuje teorie od praxe, uvádí Berliner Zeitung. Teoreticky by ani neměl mít šanci stát se nástupcem Václava Havla. Jak se ale ukázalo, v tajném hlasování, neboli v praxi, byla teorie bezvýznamná. V Klausovu triumfu spočívá kus "české ironie": konzervativní politik dosáhl svého vítězství nejen díky absolutně chaotickým poměrům ve vládní koalici. Rozhodující nakonec byly hlasy komunistů. Arcikapitalista a ortodoxní levice - je to odporné spojení? Klaus neměl jinou volbu. 

S komunisty Klause pojí cosi podivuhodného, a to hra s českým patriotismem. Poté, co už s ospravedlňováním Benešových dekretů podnikal předvolební boj, prohlásil tentokrát česko-německou deklaraci z roku 1997 za poslední ústupek Němcům. Pak dospěl s komunisty k souladu. Stejně jako ve striktním odmítání irácké války. Obojí není nepodstatné, neboť právě v zahraniční politice má český prezident některé pravomoce, píše Berliner Zeitung.

Zvolení Václava Klause novým českým prezidentem oznámily brzy po zveřejnění neoficiálních výsledků všechny hlavní světové agentury a upozornily, že volba člena pravicové ODS znamená velkou ránu pro vládu tříčlenné koalice sestávající ze sociální demokracie, křesťanských demokratů a unionistů.

Analytici varovali, že porážka vládního kandidáta Sokola by mohla vést k pádu vlády sociálnědemokratického premiéra Vladimíra Špidly. Po volbě Špidla řekl, že výsledek "jistě není úspěchem" pro vládní koalici.

Výsledek českých prezidentských voleb, v nichž členové parlamentu na třetí pokus zvolili čestného předsedu ODS Václava Klause, zůstal pouze na okraji zájmu hlavních polských televizních a rozhlasových stanic. Žádná z nich ale neopomněla podotknout, že jméno nového českého prezidenta je vedle ekonomických reforem spojeno i s rozpadem bývalého Československa a s aférou kolem financováním Klausovy strany.

Českou volbu zastínila krize domácí vlády Leszka Millera.

Mluvčí Polsko-česko- slovenské Solidarity a současně znalec českých poměrů Mieczyslaw Piotrowski, Klaus se po svém zvolení ocitl v pasti, kterou sám ještě nedávno odmítl odstranit - v příliš těsném korzetu velmi omezených pravomocí českého prezidenta. "Je značné nebezpečí, že tak jak kritizoval Havla za překračování těchto pravomocí, sám je bude překračovat ještě silněji," varoval Piotrowski.

BBC píše, že vládní koalice má slabou převahu v obou komorách parlamentu, a právě to dávalo Janu Sokolovi dobré šance na úspěch. Ale několik koaličních zástupců lidu odmítlo Sokola podpořit.

BBC připomíná, že Václav Havel, bývalý vězněný disident, který se stal prezidentem po Sametové revoluci v roce 1989, ukončil své působení ve funkci 2. února, kdy mu vypršela maximální možná lhůta pro setrvání v čele státu. Podle analytiků byl český parlament pod vzrůstajícím tlakem, aby zvolil prezidenta včas pro případnou válku v Iráku.

Podle agentury Reuters je Klausovo zvolení "ranou vládní koalici vedené sociálními demokraty, jejichž vnitřní tahanice otevřely dveře na Pražský hrad tomuto kontroverznímu ekonomovi".

Agentura AFP zatím pouze konstatovala, že zvolení Klause bylo umožněno podporou komunistických poslanců, kteří chtěli zabránit zvolení Jana Sokola. K tomu poznamenala, že Klausovo vítězství ukončilo bezvýchodnou situaci, která trvala již měsíc a půl poté, co předchozí volby z 15. a 24. ledna skončily bez výsledku.

Německá rozhlasová stanice Deutschlandfunk zařadila blok informací o volbě Václava Klause českým prezidentem hned na první místo v hlavní zpravodajské relaci i před události kolem Iráku. Konstatovala, že zvolení znamená vítězství opozice nad vládní koalicí a těžkou porážku premiéra Vladimíra Špidly. Novou hlavu státu zvolila "nebezpečná aliance" konzervativců a komunistů společně s odpadlíky z vládních stran, uvedl pak zpravodaj z Prahy.

"Mezi lidmi je Klaus vyloženě populární," uvedl Deutschlandfunk. "Méně však za své politické názory, jako spíše za to, že reprezentuje sebevědomé, elegantní a trochu arogantní Česko. Většina Čechů je podle stanice "vlastně velmi zdrženlivá, přátelská, zdvořilá a skromná". "Přeje si ale jednou vystupovat také tak vyzývavě, sebejistě a oslnivě jako Václav Klaus," uvedl Deutschlandfunk.

Podle Paula Lewise z londýnského výzkumného ústavu Economist Intelligence Unit není zvolení Václava Klause za českého prezidenta vzhledem k jeho minulosti dobrým signálem.

Lewis nepovažuje nynější volbu za zásadní oslabení ministerského předsedy Vladimíra Špidly, jak se o tom v Česku hodně píše. Podle jeho názoru byla vládní koalice už beztak oslabená, takže tento stav bude trvat i v budoucnosti. Nicméně Lewis je přesvědčen, že Klaus jako jedna z dominantních postav české porevoluční politiky je "dostatečně velký", aby dokázal zaplnit prostor po svém předchůdci.

Heather Grabbeová ze Střediska pro evropskou reformu se domnívá, že volba vzbudí v Evropě zájem, protože Klaus je jedním z nejefektivnějších kritiků Evropské unie. Klaus podle ní je v choulostivé situaci, protože pokud svou kritiku přežene, přestanou ho jeho evropští partneři brát vážně a vlastně se z jejich středu vyloučí. To se mu stalo už jako premiérovi. Na druhé straně lze předpokládat, že odstartuje debatu o EU v České republice, která bude pečlivě sledována v okolních zemích.

Světové agentury přinášejí stručná připomenutí Klausovy politické kariéry od roku 1989, z níž zdůrazňují zejména skutečnost, že za Klausovy vlády bylo v Československu obnoveno tržní hospodářství. Televize CNN odvysílala záběry z počátku 90. let, kdy byl Klaus zvolen premiérem.

Česká republika vyšla z krize kolem volby prezidenta, nebude muset náhle měnit ústavu a organizovat přímou volbu, vybrala si demokraticky kandidáta a ukončila tak jednu etapu nestability. 

"Klaus je známá politická figura, má značnou zkušenost. Na druhé straně se v mnoha evropských kruzích a politických rodinách těší velmi nedobré pověsti," řekl soudí Jean-Michel De Waele, politolog na Svobodné bruselské univerzitě. Míní, že Klaus se nepochybně nespokojí s dekorativní úlohou, bude se vměšovat do práce vlády, ztrpčovat život jak dnešní výkonné moci, tak případné příští vládě ODS. 

"Nikdo nevěří, že bude nestranný, že dokáže hrát roli nadstranického, sjednocujícího prezidenta. Bylo jasné, že v Česku jsou dva politikové, od kterých se to nedá čekat - Klaus a Zeman," uvedl De Waele.