Článek
Zhruba čtvrtina respondentů soudí, že by si měl Turek ponechat poslanecký mandát, ale roli ministra přenechat někomu jinému. Pouze 14 procent dotázaných pak uvedlo, že by se měl stát šéfem diplomacie.
„Velká část občanů by Turkovi doporučila z politiky rovnou odejít. Ti mírnější by jej raději viděli jen jako řadového poslance, který není moc vidět,“ uvedla Tereza Friedrichová, politická analytička NMS.
Turek přitom nemá velkou podporu ani mezi voliči hnutí ANO, tedy vítěze voleb, jehož předseda Andrej Babiš možnou vládu sestavuje. Jen 19 procent z nich si myslí, že by měl čestný prezident Motoristů nadále usilovat o roli ministra, 31,5 procenta ho vidí jako řadového poslance a podle 28,5 procenta by měl zvážit odchod z politiky.
„Voliči hnutí ANO nechtějí, aby se řešily kauzy. Chtějí, aby Andrej Babiš začal pracovat na naplňování programu,“ vysvětlila Friedrichová. Podle ní volili příznivci hnutí ANO zejména pro jeho ekonomický program a Babiše vnímají jako někoho, kdo změny rychle doručí. Turka tak v tomto ohledu vnímají jako komplikaci.
„Dlouhodobě se snižuje práh toho, co je pro společnost únosné. V devadesátých letech se rezignovalo za špatné užití titulu,“ uvedl Michal Malý, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „V civilizovaných západních zemích by politik s těmito obviněními rezignoval a úplně odešel z veřejného života,“ dodal.
Jediné dvě skupiny s převládajícím názorem, že by měl Turek dále usilovat o roli ministra zahraničí, jsou voliči Motoristů (myslí si to 62 procent z nich) a SPD (52 procent).
Ohrožení pověsti
Dvě třetiny všech dotázaných uvedly, že by jmenování Turka ministrem zahraničí ohrozilo pověst Česka ve světě. Myslí si to devadesát procent voličů koalice Spolu, STAN a Pirátů, u hnutí ANO je to 47 procent, u SPD 27 procent, u příznivců Motoristů pak 15 procent.
Turkovu kauzu přitom zaznamenala většina populace, konkrétně 75 procent respondentů. Deník N uvedl, že měl Turek v minulosti na sociální sítě napsat a později smazat například výrok: „Zapalovat někomu něco je blbost, ale to, že se popálilo cikáně, by když už, tak mělo být bráno jako polehčující okolnost, je to přesně naopak.“
Zlehčovat tím měl žhářský útok ve Vítkově, při kterém byla vážně popálena tehdy tříletá romská dívka Natálka. V příspěvcích měl také uveřejňovat četné narážky na nacistického vůdce Adolfa Hitlera a fašistického diktátora Benita Mussoliniho.
Obvinění považuje za závažná 68 procent dotázaných, z toho 44 procent je vnímá jako velmi závažná. „Kauza se rychle dostala do povědomí Čechů. Celá společnost vykazuje podobnou míru zaznamenání, ať už je člověk mladý, starší, žije na vesnici či ve velkém městě,“ popsala Friedrichová.
Anketa
Všechny skupiny obyvatel mají přitom na kauzu podobný názor – považují ji za velmi nešťastnou a obvinění vnímají jako závažná. „Pouze voliči Motoristů a SPD mají tendenci zjištění Deníku N bagatelizovat, i když zdaleka ne všichni,“ dodala analytička.
Agentura se také dotázala, nakolik občané věří informacím zveřejněným Deníkem N, tedy že Filip Turek napsal zmiňované příspěvky. Podle 22,9 procenta respondentů jsou tvrzení deníku rozhodně pravdivá, 35,4 procenta je považuje za spíše pravdivá, 13,4 za spíše nepravdivá a 6,2 procenta za rozhodně nepravdivá. Konečně 22,1 procenta dotázaných neví nebo neumí odpovědět.
Sám Turek uvedl, že některé ze zmiňovaných příspěvků byly černý humor, u jiných autorství popřel, výslovně v této souvislosti zmiňoval případ komentáře k popálené romské holčičce.
Prezident Petr Pavel už uvedl, že pokud by se Turkovo autorství u těchto příspěvků prokázalo, diskvalifikovalo by ho to z jakékoliv ministerské pozice.
