Hlavní obsah

Bílý dům: Do Iráku vstoupíme, i když Husajn odejde

Podle sdělení tiskového mluvčího Bílého domu Ari Fleischera jsou USA a spojenecká vojska připravena vstoupit do Iráku i v případě, že Husajn zemi opustí. Americký prezident George Bush dal iráckému prezidentovi Saddámu Husajnovi ultimátum k odchodu do exilu. Irácký vůdce jej však odmítl. SEZNAM ZEMÍ PODPORUJÍCÍCH USA V ČLÁNKU.

Bílý dům: Do Iráku vstoupíme, i když Husajn odejde

Podle sdělení tiskového mluvčího Bílého domu Ari Fleischera jsou Spojené státy a spojenecká vojska připravena vstoupit do Iráku i v případě, že Husajn zemi opustí. "Jestliže Saddám odejde, americké a spojenecké síly, do Iráku přesto vstoupí - doufejme jen, že v tomto případě by mohly do Iráku vstoupit bez jediného výstřelu, neboť iráčtí vojáci by neměli rozkazy k útoku," uvedl Fleischer. "Potom by mohly naše síly dohlédnout na úplné odzbrojení Iráku," dodal mluvčí.

Americká zpravodajská televize CNN hlásí mohutné armádní přesuny k hranicím Iráku. Jen Spojené státy mají v oblasti více než 200 tisíc vojáků. Dalších 45 000 vojáků má v oblasti největší americký spojenec Velká Británie. Britské vojenské letstvo přesunulo podle informací Českého rozhlasu do oblasti Perského zálivu na sto letadel, a to jak bojových strojů Tornado a Harrier, tak i dopravních a tankovacích.  

Irácký parlament za Saddámem

V úvodu mimořádného zasedání parlamentu jeho předseda Saadún Hammadí odmítl americké ultimátum a zákonodárci tento postoj podle očekávání podpořili. "Irák není zemí, která by přijala, co od ní americká vláda žádá. Odmítáme a odsuzujeme to. Všichni stojíme za Saddámem a jsme připraveni bránit zemi," prohlásil Hammadí.

"Obětujeme svou krev a duši pro Saddáma," volali poslanci a tleskali.

Dánsko vyšle dvě námořní plavidla

Dánská vláda je připravena vyslat do Iráku na podporu americké vojenské akce vlastní námořní jednotky. Premiér Fogh Rasmussen to v úterý zdůvodnil tím, že jeho vláda pokládá rozhodnutí USA za správné a z hlediska mezinárodního práva zajištěné rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1441. Dánská vláda vyčlenila pro akci proti Iráku dvě plavidla, která již křižují v Perském zálivu: jednu ponorku a jednu korvetu.

Vzala však zpět vyslání původně zamýšlených 300 vojáků elitní jednotek. Rasmussen to zdůvodnil "obtížnou vnitropolitickou situací", protože se proti podílu na válce vyslovily všechny frakce ve Folketingu, s výjimkou pravicově populistické Dánské lidové strany.

Na cestě ze zasedání zahraničního výboru parlamentu byli Rasmussen a ministr zahraničí Per Stig Mller napadeni mírovým aktivistou, který na ně zaútočil červenou barvu. Muže přemohla parlamentní bezpečnostní služba. Když ho odváděla, volal na politiky, že mají krev na rukou. Norsko a Švédsko nadcházející vojenskou akci USA proti Iráku odsoudili. Švédský premiér Goran Persson vyčetl Washingtonu, že "vážně porušil mezinárodní právo".

Turecko bude jednat jen o přeletech amerických letadel

Turecká vláda  podle prohlášení ministra spravedlnosti Cemila Çiçeka vyzve parlament, aby otevřel vzdušný prostor země pro přelety vojenských letadel USA. "Návrh, který bude parlamentu předložen, zahrne žádost o dovolení vyslat turecké vojáky do zahraničí a povolit americkým letadlům přelety."

Çiçek to uvedl v noci po několikahodinovém zasedání rady ministrů věnovaném irácké krizi. "Dodal, že návrh bude parlamentu předložen ve čtvrtek."

O něco dříve ministr prohlásil, že vláda bude chtít po parlamentu, aby povolil Spojeným státům také rozmístit jejich vojáky na tureckém území. Jednání s USA o této záležitosti však ještě neskončila. Ankara s Washingtonem nicméně dohodla, že turečtí vojáci budou moci během invaze USA vstoupit do severního Iráku a vytvořit tam nárazníkovou zónu kvůli možnému exodu iráckých uprchlíků do Turecka, vysvětlil Çiçek.

Kurdové míří do hor

Několik hodin poté, co George Bush dal Saddámu Husajnovi 48 hodin na to, aby odešel z iráckého území, nebo čelil válce, Kurdové se vzpomínkami na dřívější irácké chemické útoky hromadně opouštěli svou metropoli Irbíl a po tisícovkách směřovali do kopců na severu Iráku. Vládou kontrolovaná irácká území naopak masový odchod Iráčanů zatím nezaznamenala.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) očekává, že z Iráku uprchne kolem 600 000 lidí. Polovina by pravděpodobně měla směřovat do Íránu, zbytek do Turecka, Sýrie a Jordánska. Pro 300 000 lidí má UNHCR podle svých slov v těchto zemích již připravené nouzové zásoby a provizorní ubytování.

Přibývá obyvatel s negativním pohledem na USA

Počet lidí, kteří se příznivě dívají na Spojené státy, v posledních šesti měsících stále klesá v důsledku politiky prezidenta George Bushe vůči Iráku. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky ve Washingtonu zveřejnila organizace Pew Research Center for the People and the Press.

V Polsku má příznivý pohled na USA 50 procent dotázaných, zatímco loni v létě to bylo 79 procent. V Itálii mají USA dobrý zvuk u 34 procent lidí (pokles o 36 procent), ve Francii 31 procent (mínus 32 procent), v Německu 25 procent (pokles o 36 procent) a ve Španělsku jen 14 procent (údaje za rok 2002 nejsou k dispozici). V Rusku pokles činil 33 procent na pouhých 28 procent. A v Turecku se již tak nízká popularita Ameriky snížila z 30 procent na 12 procent.

 I v Británii, která je tradičním spojencem USA, má příznivý názor na Spojené státy jen 48 procent dotázaných, zatímco loni to bylo 75 procent. Jen v Británii jsou obyvatelé rozděleni v tom, zda vláda George Bushe má nebo nemá negativní vliv na jejich zemi, v ostatních státech si to myslí většina obyvatel.

Podle vyjádření amerického ministra zahraničí Colina Powella snahy Spojených států nyní podporuje 45 zemí:

ZeměForma podpory
AfghánistánKoalice 23 zemí v čele s USA mají v Afghánistánu rozmístěno na 11 000 vojáků.
AlbánieSvolila s využitím svého vzdušného prostoru i teritoriálních vod.
AustrálieVěrný spojenec USA do Perského zálivu již dříve vyslal na 2000 vojáků, 14 bojových letounů a tři válečné lodě. Doposud však neměli souhlas s nasazením do bojů. Toho se jim z úst australského premiéra Johna Howarda dostalo po mimořádném zasedání vlády.
Ázerbajdžándoplňujeme
BritánieBritský premiér Tony Blair, oslabený několika demisemi ve svém kabinetu, v úterý 18. března vybojoval podporu pro svůj proamerický postoj v parlamentu a Británie se tak zúčastní války proti Iráku. V projevu odmítl koncepci politického soupeření mezi Evropou a USA.
BulharskoJe jedním z pouhých tří členů Rady bezpečnosti OSN, společně s Británií a Španělskem, kteří důsledně podpořili americké diplomaty.
KolumbieZavazuje ji vděčnost vůči USA. Zhruba 400 amerických vojáků pracuje na výcviku kolumbijské armády nebo v tajných službách. USA vydaly za posledních několik let na převážně vojenskou pomoc Kolumbii asi dvě miliardy dolarů.
ČRVláda s oficiálním stanoviskem k poslednímu vývoji stále váhá. Vojenští chemici v Kuvajtu mají podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka mandát k humanitárním akcím a ochraně spojeneckých vojsk.
DánskoVláda je připravena vyslat do Iráku na podporu americké vojenské akce vlastní námořní jednotky. Premiér Fogh Rasmussen to v úterý 18. března zdůvodnil tím, že jeho vláda pokládá rozhodnutí USA za správné. Vzala však zpět vyslání původně zamýšlených 300 vojáků elitních jednotek.
Salvadordoplňujeme
Eritreadoplňujeme
EstonskoNavzdory odmítavému postoji obyvatel se postavilo za amerického prezidenta Bushe.
Etiopiedoplňujeme
FilipínyZvláštní oddíly armády Spojených států v současné době poskytují výcvik filipínským jednotkám ve městě Zamboanga v souvislosti s vlnou teroristických útoků v této zemi.
GruzieNabídla poskytnutí svých základen.
MaďarskoPovolilo Spojeným státům využít vzdušného prostoru pro přelety vojenských letadel. Vláda nicméně upozornila, že toto povolení nečiní z Maďarska přímého účastníka případné války, a že invaze do Iráku se jeho vojáci nezúčastní.
ItálieDo zásahu proti Iráku vojáky nevyšle a nepovolí, aby její základny sloužily spojencům k přímým útokům na Irák. Ti je tak budou moci využívat jen k zásobování a údržbě. Itálie povolila přelet nad svým územím, nicméně odmítla dát k dispozici výzbroj a jakékoli vojenské prostředky.
JaponskoPodpořilo americké ultimátum. Tokio označilo případný úder proti Iráku za ospravedlnitelný dřívějšími rezolucemi OSN.
Jižní KoreaPodpořila americké ultimátum.
LotyšskoOtevřelo svůj vzdušný prostor.
LitvaOtevřela svůj vzdušný prostor.
MakedonieNavzdory odmítavému postoji obyvatel se postavilo za amerického prezidenta Bushe.
NizozemskoDo Turecka vyslalo tři baterie protiraketového systému Patriot včetně 360 vojáků. Povolilo přesun amerických jednotek.
Nikaraguadoplňujeme
PolskoNabídlo 200 vojáků.
RumunskoNabízí 278 expertů pro odminování a chemickou a biologickou dekontaminaci.
SlovenskoSlovenský premiér Mikuláš Dzurinda se v úterý 18. března jednoznačně postavil na stranu amerického prezidenta George Bushe a jeho osmačtyřicetihodinového ultimata pro irácký režim Saddáma Husajna. Slovenští vojáci ze společné česko-slovenské jednotky v Kuvajtu mají podle premiéra tak "široký mandát", že by jejich případné nasazení do bojových akcí nevyžadovalo další posvěcení parlamentem. Premiér však předpokládá humanitární nasazení a nepočítá ani s rozšířením slovenské vojenské účasti v oblasti.
ŠpanělskoPatří vedle Velké Británie k nejhorlivějším zastáncům kroků Spojených států. Útočných misí se však jeho vojáci nezúčastní. Podle premiéra José María Aznara přispěje jeho země humanitární podporou.
TureckoPremiér Recep Tayyip Erdogan v úterý 18. března řekl, že jeho vláda si přeje podpořit Spojené státy proti Iráku. Turecký parlament bude ve čtvrtek jednat o tom, že by povolil přelety amerických letadel, ne však o rozmístění amerických vojsk. Na počátku března parlament rozmístění 62 tisíc amerických vojáků zamítl.
Uzbekistán Uzbekistán se nebude účastnit vojenských operací, nicméně se hodlá zapojit do poválečné obnovy Iráku. Otevřel svůj vzdušný prostor a vojenské základny. Na své letecké základně Chanabad hostí stovky amerických vojáků.
+ dalších 15 zemí, které chtěly zůstat v anonymitě
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Související články

Výběr článků