Hlavní obsah

Archívy: Finsko válku s Moskvou vyprovokovalo

Finsko válku s tehdejším Sovětským svazem v zimě roku 1940 záměrně vyprovokovalo, protože mu hitlerovské Německo přislíbilo do budoucnosti územní zisky. Vyplývá to z odtajněného memoranda finského velvyslance v Německu Toiva Mikaela Kivimäkiho z konce června 1941, které zveřejnil finský ministr zahraničí Erkki Tuomioja.

Archívy: Finsko válku s Moskvou vyprovokovalo

Kivimäki se sešel s Hermannem Göringem, jedním z nejvlivnějších nacistů. Göring radil Finsku, aby uzavřelo s Moskvou mír, a slíbil, že později "dostane zpátky i s úroky všechno, co bude muset SSSR odstoupit".

Kivimäki ve své zprávě konkretizuje, že Göring mu slíbil, že "Finsko si bude moci samo podle libosti určit průběh své východní hranice". Konkrétně prý Göring nabízel hranici daleko na východ od finských hranic před rokem 1940. Finsku měl připadnout celý poloostrov Kola, část pobřeží Bílého moře, ruská Karélie a dokonce i Petrohrad, tehdejší Leningrad, protože "jinak bude Leningrad představovat pro Finsko trvalou hrozbu".

Finský historik Heikki Ylikangas hodnotí obsah dokumentu jako důkaz správnosti své teorie, podle níž Finsko ukončilo zimní válku z let 1939-40 již s předpokladem, že za ni bude později žádat rozsáhlé náhrady. Kromě toho byla i účast Finska ve válce z let 1941-44 v roli spojence hitlerovského Německa zaměřena nejen na opětné získání území ztracených v zimní válce, ale na uskutečnění ideje rozsáhlého "Velkého Finska", uvádí Ylikangas.

Dokument odporuje oficiální finské verzi dějin druhé světové války. Ještě v březnu tohoto roku vyvolala velké rozhořčení Moskvy finská prezidentka Tarja Halonenová, když v projevu ve Francouzském institutu pro mezinárodní vztahy v Paříži uvedla, že Finsko za druhé světové války "bez významné pomoci zvenčí" zabránilo tomu, aby ho obsadil SSSR.

Mýtus konfliktu, jejž Helsinky dosud šířily

Tzv. zimní válka se odehrála 193940. Poté, co Helsinky odmítly požadavky SSSR na pronájem základen a posunutí hranic, zaútočil SSSR v listopadu na třech frontách. Zpočátku Finové zadrželi nápor, ale poté, co po 15 týdnech Rudá armáda prolomila tzv. Mannerheimovu linii, musela finská vláda předat Moskvě část svého území a přístav Vyborg.

Zdroj: Právo

Tento mýtus je ve Finsku veřejně podporován zejména od roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz, a tím přestala platit i dřívější finsko-sovětská smlouva o přátelství.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků