Hlavní obsah

Tisíce demonstrantů v sobotu dál blokovaly přístupové cesty do hlavního iráckého námořního přístavu Umm Kasr, uvedla agentura Reuters. Bezpečnostní síly proti protestujícím v noci nasadily slzný plyn a stříleli ostrými. V sobotu podle zdrojů Reuters policie v Bagdádu zabila jednoho demonstranta. Nepokoje v Iráku začaly před měsícem a o život při nich přišlo přes 250 lidí.

Plameny, slzný plyn a střelba ostrými. Irák zažívá největší demonstrace od pádu Husajna

Při zásahu v noci na sobotu bylo zraněno nejméně 30 lidí. V sobotu demonstranti rozlícení nočním zásahem bezpečnostních sil zapálili pneumatiky a vztyčili betonové zátarasy.

Provoz v přístavu Umm Kasr od středy stojí, protestující ho zablokovali o den dříve. Přes přístav do země silně závislé na dovozu potravin proudí obilniny, olej, zelenina a další důležité komodity. Nákladní vozy nemohou do přístavu ani z něj a některé mezinárodní námořní dopravní firmy tam proto zastavily provoz.

Export ropy ohrožen není, protože ta se nakládá na nedalekých platformách na moři.

Iráčtí demonstranti na bagdádském náměstí Tahrír

Foto: Saba Kareem, Reuters

Masový protest v Bagdádu

V irácké metropoli Bagdádu byly páteční demonstrace největším protivládním protestem od pádu bývalého prezidenta Saddáma Husajna v roce 2003, napsala agentura Reuters. Účastnili se desetitisíce lidí.

„Faktor strachu se vytratil. Vidíte to lidem na očích,” řekl listu The Guardian jeden z účastníků, student Ajman Sobhe. Policie přitom nasadila proti demonstrantům slzný plyn používaný pro vojenské účely, který je desetkrát silnější. Zraněné odvážely tuk-tuky.

V pátek ve městě Basra, které leží zhruba 60 kilometrů severozápadně od přístavu Umm Kasr, protestovalo 5000 lidí.

Iráčané, zejména mladí, protestují od října v ulicích proti korupci a mizernému stavu veřejných služeb. Požadavky demonstrantů se ale rozšiřují a nově je mezi nimi i rezignace vlády a změna politického systému ustaveného po roce 2003, který stojí na zákulisních dohodách.

Lidem vadí i beztrestnost vládnoucí třídy, která odčerpává velké množství příjmů státu. Většina nepokojů se odehrává na jihu země, kde žijí většinoví šíité. Ti jsou po svržení Husajna u moci, ale těží z toho jen šíitská elita.

Irák je sice na ropu velmi bohatou zemí, ale Iráčané se potýkají s vysokou mírou nezaměstnanosti a velmi špatnými veřejnými službami. I když se po invazi změnil politický systém a pravidelně se konají volby, občané vnímají politiky jako pevně zakotvenou elitu, připomíná agentura AP.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků