Článek
Podle FT izraelské rafinerie a další zpracovatelé ropy dovezli ve zmíněném období 19 miliónů barelů kurdské ropy, což představuje 77 procent potřeb židovského státu. Zaplatili za ně miliardu dolarů (zhruba 23,5 miliardy Kč). Surovina ze severního Iráku putuje do Izraele přes turecký přístav Ceyhan, kde je velký ropný terminál.
Irbíl je diskrétní
Kurdská regionální vláda v Irbílu o těchto obchodech zachovává diskrétnost.
„Jakmile ropu dodáme obchodníkům, nestaráme se, kam dál putuje,“ prohlásil podle listu jeden z vládních poradců. „Naší prioritou je získat peníze na financování boje pešmergů proti IS a na výplaty státních úředníků,“ dodal.
A Izrael považuje informace o svých energetických zdrojích za věc národní bezpečnosti.
Podle agentury Reuters kupuje židovský stát ropu od Kurdů od června 2014. Izraelci a Kurdové udržují přátelské vztahy už několik desetiletí, Židé mají historické pochopení pro kurdskou touhu po vlastním státě. A irácký Kurdistán i přesto, že je de iure stále součástí Iráku, v praxi funguje nezávisle na bagdádské vládě, což se týká i obchodů s ropou.
Izrael podle FT není jediný. Italské rafinerie od května severoiráckou ropou pokrývají svou potřebu ze 17 procent, řecké z osmi a turecké z devíti procent. Podle listu ovšem jen menší část nakupují od iráckého státu.