Hlavní obsah

Erdogan přiostřuje osmanské manýry. Jeruzalém je turecký, prohlásil

Novinky, jem

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ankara

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se minulý týden v parlamentu rozhovořil o Jeruzalémě. V proslovu k zákonodárcům nazval nejlidnatější izraelskou metropoli tureckým městem. Odkazoval se při tom na čtyři století osmanské nadvlády. Erdogan tím otevřel citlivé téma. Izraelští Židé i Palestinci Jeruzalém z historických i náboženských důvodů považují za hlavní město své domoviny.

Foto: Presidential Press Office, Reuters

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při projevu k poslaneckému klubu AKP

Článek

„V tom městě, které jsme museli během první světové války v slzách opustit, je stále možné narazit na stopy osmanského odboje. Takže Jeruzalém je naše město. Je to město od nás,“ prohlásil Erdogan ve čtvrtek na půdě tureckého parlamentu.

Narážel tím na nadvládu Osmanské říše nad Jeruzalémem v letech 1517 až 1917, připomněl list The Jerusalem Post. Server Times of Israel ale citoval i náboženskou zmínku. „Naše první kibla (muslimský směr modlitby) mešita al-Aksá a Skalní dóm v Jeruzalémě jsou symbolickými mešitami naší víry,” řekl Erdogan. Muslimové se skutečně nejdříve modlili směrem k Jeruzalému, až později, po rozkolu se židy, se začali otáčet k Mekce.

Jeruzalém, který obsadili Izraelité pod vedením krále Davida kolem roku 1000 př. n. l., tedy dva a půl tisíce let před Osmany, je navíc svatým místem i pro židy a křesťany.

Sulejmánovo dědictví

Erdogan hovořil o jeruzalémských hradbách a Skalním dómu, které patří k nejvýznamnějším pamětihodnostem města, především v souvislosti s tím, že byly rekonstruovány za vlády sultána Sulejmána I. Nádherného. Ten Jeruzalému vládl až do své smrti v roce 1566 a vydal na svou dobu mimo jiné bezprecedentní nařízení o ochraně židovských staveb. Patrně proto, že měl zřejmě židovskou matku.

Erdogan ale Jeruzalém nezmiňoval kvůli přízni k Židům. Autoritářský turecký prezident svou zemi postupně odklání od sekulární demokracie západního střihu, kterou prosazoval faktický zakladatel moderního Turecka Mustafa Kemal Atatürk, k režimu, který připomíná islámskou autokracii. Proto se stále častěji a otevřeněji zmiňuje o Osmanské říši a zřejmě také proto se ve čtvrtečním „jeruzalémském projevu“ řečnicky obracel k Palestincům.

„Je nám ctí jménem našeho národa a naší země zmínit práva utlačovaného palestinského lidu, s nimž žijeme po staletí na všech možných úrovních. S tímto porozuměním budeme sledovat tuhle krvácející ránu globálního svědomí a případ Jeruzaléma až do konce,“ prohlásil Erdogan.

O případných řeckých nárocích na Istanbul (Konstantinopol) se prezident vcelku nepřekvapivě ani slovem nezmínil.

Turecko velmi tvrdě kritizovalo arabské státy Perského zálivu za nedávné navázání plných diplomatických styků s Izraelem. Mírová smlouva židovského státu se Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem je podle Erdogana zradou Palestinců. Samo Turecko ale navzdory ohnivé rétorice s Izraelem čile obchoduje.

Reklama

Výběr článků

Načítám