Článek
Syrská centrální banka podle výzkumníků z Centra pro strategické a mezinárodní studie (CSIS) ve Washingtonu loni tímto způsobem vydělala celkem 60 milionů dolarů (přes 1,3 miliardy korun), a to navzdory tomu, že na ni uvalily sankce Británie, USA i Evropská unie.
Výzkumníci analyzovali stovky kontraktů OSN na nákup zboží a služeb pro lidi žijící ve vládou kontrolovaných oblastech Sýrie, kde více než 90 procent populace žije v chudobě od loňského pádu syrské libry.
Z každého dolaru, který Sýrie v rámci pomoci obdržela, si přitom tamní centrální banka ponechala 51 centů, tedy polovinu dolaru.
V Damašku vybuchly nálože na vojenském autobusu, 14 mrtvých
Učinila tak díky směnnému kurzu, který je oficiálně na hodnotě 2500 liber za jeden dolar. Tímto kurzem se řídí agentury OSN.
Na černém trhu bývá ale hodnota 3500 liber za dolar. Tento kurz používají obchodníci a spotřebitelé, protože za cizí měnu díky tomu vydělají daleko více syrských liber.
„Ukazuje to na systematický způsob rozdělování pomoci předtím, než má vůbec šanci dostat se k těm, kteří ji potřebují,“ upozorňuje Natasha Hallová z CSIS.
„Jestliže je cílem sankcí zbavit režim zdrojů k páchání násilných činů na civilním obyvatelstvu a cílem humanitární pomoci je dostat se k lidem v nouzi, pak je v tomto případě mezi stanovenými cíli značný rozpor,“ dodala Hallová.
Islámský stát nezmizel, Kurdové v Sýrii s ním bojují každý den
Občanská válka v Sýrii začala v roce 2011 a Rada bezpečnosti OSN schválila první humanitární pomoc v roce 2014.
CSIS při studování veřejně dostupných dokumentů zjistila, že jen za roky 2019 a 2020 bylo ve směnném kurzu ztraceno až 100 milionů dolarů (téměř 2,2 miliardy korun).
OSN byla už před pěti lety obviněna z toho, že režimu Asada finančně pomáhá tím, že rozděluje miliony dolarů do vládou kontrolovaných oblastí, zatímco jiné oblasti nechává bez jídla a léků.
Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) vlády varovala, že dokud nebude Sýrie jednat transparentně, riskují tím podíl na porušování lidských práv.
Islámský stát se přihlásil k útoku na plynovod v Sýrii
Vyšetřovatelé jsou podle Hallové ohledně toho, kolik pomoci a kam bylo rozděleno, málomluvní. Dárci si ale podle ní byli problému vědomi.
„My nezávislí konzultanti přesně nevíme, jak je pomoc v Sýrii rozdělována. Chceme ale upozornit na to, že už doteď syrský režim nahromadil miliony dolarů,“ připomněla.
Podle Sary Kayyaliové z HRW jsou zveřejněné údaje budíčkem pro OSN, která by se měla rychle probrat.
„Musí revidovat způsob, jakým pomoc poskytují, a zvážit své závazky k respektování lidských práv. Je totiž těžké ospravedlnit myšlenku, že stovky milionů dolarů jdou do kapsy státnímu aparátu, který tato práva nerespektuje,“ uvedla Kayyaliová.