Podle Jonese kontingent NATO potřebuje další stovky vojáků, letadla i vrtulníky. "Mluvíme o skromných posilách," řekl Jones v belgickém Monsu, kde sídlí vojenské velitelství NATO. Jonese podpořil generální tajemník aliance Jaap de Hoop Scheffer, který se právě vrátili z třídenního pobytu v Afghánistánu.

O posilách se bude rozhodovat v pátek a v sobotu na zasedání generálů z 26 zemí NATO. Podle de Hoopa Scheffera by měli ostatní členové NATO přispět na pomoc britským, kanadským a nizozemským oddílům, které na jihu Afghánistánu bojují s Tálibánem. "Ti spojenci, kteří toho v Afghánistánu možná dělají méně, by se měli zamyslet nad tím, zda by nemohli udělat víc. Je jistě určité množství spojenců, kteří udělat více mohou," řekl generální tajemník novinářům v Bruselu.

Od srpna, kdy NATO převzalo z rukou USA zodpovědnost za akce na jihu Afghánistánu, [celá zpráva] tam už Britové, Kanaďané a Nizozemci vyslali 7000 vojáků, čímž vrostl počet vojáků Severoatlantického paktu na 20 000 tisíc.

Operace na jihu

V sobotu začala v jihoafghánské provincii Kandahár operaci Medúza, která je zatím největší ofenzivou NATO proti stále aktivnějšímu Tálibánu. Při čtvrtečních pozemních a leteckých útocích v Kandaháru zabili vojáci NATO o život 21 povstalců, 14 jich zahynulo při náletu, sedm dalších padlo v bojích. Od začátku operace Medúza koalice zabila 290 bojovníků Tálibánu včetně čtyř velitelů, Tálibán to popírá. Zprávy však nelze ověřit z nezávislých zdrojů. [celá zpráva]

V bojích zahynulo také nejméně pět kanadských vojáků, přičemž jeden se stal v pondělí obětí bomb shozených americkým letounem. Při leteckém neštěstí zemřelo v sobotu 14 Britů. [celá zpráva]

Pákistán přiznal vinu

Pákistánský prezident Parvíz Mušaraf ve čtvrtek při návštěvě Kábulu přiznal, že příslušníci teroristické sítě al-Kajdá a hnutí Tálibán pronikají z Pákistánu do Afghánistánu, aby tam podnikali útoky. Zároveň ale popřel, že by jim v tom pákistánská vláda či vojenská tajná služba pomáhaly.

Mušaraf upozornil, že jeho země dělá, co je v jejích silách, aby radikálům v překračování hranic zabránila. Připomněl, že na afghánsko-pákistánské hranici operuje 80 000 pákistánských vojáků. Dodal, že armáda letos zatkla kolem 300 příslušníků Tálibánu a 200 jich vydala afghánským úřadům. Ve středu se pákistánská vláda dohodla s kmenovými vůdci při hranicích Afghánistánem, že na ně přestane útočit výměnou za to, že horské kmeny nebudou poskytovat podporu Tálibánu.

Prohraje v Afghánistánu po Angličanech a Sovětech i NATO?

Afghánistán má pověst nedobytné pevnosti. V 19. století se jej marně pokoušeli dobýt Britové. V osmdesátých letech tam neuspěli Sověti. Po útocích na Světové obchodní středisko v New Yorku z 11. září 2001 zaútočily Spojené státy na Afgánistán a záhy svrhly militantní režim Tálibánu. Jeho bojovníky se však zatím nepodařilo definitivně porazit. Tálibán letos na jaře ohlásil ofenzívu a přišel s nejdůraznějšími útoky od roku 2001. Podařilo se mu ovládnout i některé části země. [celá zpráva]