Kabinet schválil příslušný návrh s názvem Deportace ilegálních vetřelců z Izraele minulou středu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zdůvodňuje svůj plán slovy, že „každá země musí chránit své hranice. To je právo i základní odpovědnost každého suverénního státu.“

Minulý rok bylo z Izraele deportováno 20 tisíc migrantů, napsal Focus. Zbývajících 40 tisíc žije v chudších částech Izraele, například na jihu Tel Avivu, ve městě Ejlat nebo Aškelonu, popřípadě u Gazy.

Pokud migranti přijmou nabídku, mají tři měsíce na to, aby zemi opustili. „Jinak budeme muset použít jiné prostředky,“ varoval Netanjahu. V první fázi se bude razantně snižovat finanční nabídka, po uplynutí tříměsíční lhůty skončí běženci ve vězení.

Běženci v parku na jihu Tel Avivu

Běženci v parku na jihu Tel Avivu

FOTO: Amir Cohen, Reuters

Od roku 2007 se Izrael potýkal s přílivem ilegálních migrantů. Proto se židovský stát rozhodl postavit na hranici s Egyptem plot. Bariéra je dlouhá 242 kilometrů a vysoká je pět metrů. Obří plot je vybaven kamerami i radarovým systémem. Má ochránit Izrael před ilegálními pracovníky z Afriky, pašeráky i teroristy.

Většina migrantů, kteří končí v Izraeli, pochází z Eritreje, druhou největší skupinu tvoří Súdánci. Vzhledem k současné situaci v obou zemích budou migranti deportováni do jiných afrických států, s nimiž má Izrael uzavřenou dohodu. Jsou mezi nimi i Rwanda či Uganda. Rwanda obdrží za každého přijatého migranta 5000 dolarů (110 tisíc korun), napsal izraelský deník Haaretz.

Během migrační krize v roce 2015 premiér Netanjahu oznámil, že Izrael nemůže přijímat běžence „vzhledem k velikosti, demografickým a geografickým možnostem země“. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi vedení židovského státu za přístup k migraci kritizoval. „Izrael by si měl připomenout svou bolestnou minulost spojenou s migrací a exilem. Mladší generace by neměla zapomínat, že běženci neutíkají dobrovolně, ale proto, že nemají žádnou jinou možnost,“ řekl.