Článek
„Tyto kroky jsou nezbytné pro udržení bezpečnosti naší země a pro udržení a posílení hospodářského růstu,“ prohlásila ve středu před poslanci ministryně financí Alena Schillerová (ANO) při druhém čtení vládní předlohy, která mění zákony v souvislosti s veřejnými rozpočty.
Zákon nyní počítá s výjimkou pro obranu do roku 2033. Šéfka státní kasy navrhla prodloužit lhůtu o tři roky a k tomu připojit zmíněnou dopravu a energetiku.
Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu by se tak do zákonných výdajových rámců nezapočítávaly v příštích deseti letech. Týkalo by se to i úhrad v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, takzvaných projektů PPP.
„Šlo by o výrazné rozvolnění rozpočtových pravidel,“ reagovala na to mluvčí Národní rozpočtové rady Tereza Sura.
Letošní státní rozpočet počítá se schodkem 310 miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý měsíc v České televizi uvedl, že se nedá vyloučit, že příští rok bude deficit ještě vyšší. Navyšovat se podle něj mají výdaje na obranu.
Rozvolnění kázně
Schillerová podle jejích dřívějších slov sází na to, že v dalších letech by se mohlo vládě dařit konsolidovat veřejné finance díky opatřením v oblasti šedé ekonomiky včetně znovuzavedené elektronické evidence tržeb. Teď je ale podle ní na prvním místě hospodářský růst, z něhož může nakonec profitovat i státní kasa.
Analytik společnosti Investika Vít Hradil by to ale považoval za nepřijatelné rozvolnění rozpočtové kázně. „Obranné výdaje výjimku dostaly, protože se jednalo o nouzovou situaci, která kvůli válce na Ukrajině nesnesla odkladu. Dopravní infrastruktura je sice také bohulibá oblast, nicméně odklad snese, dokud se nenajde udržitelné financování,“ míní.
„Je to vlastně taková klička, jak investovat a zároveň se moc neomezovat schodkem,“ zhodnotil záměr vlády hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
„Budeme mít třeba časem po desítkách let konečně dopravní infrastrukturu na úrovni, ale zároveň budeme s sebou vláčet nové dluhy a s nimi spojenou dluhovou službu,“ podotkl.
Státní dluh roste kvůli stamiliardovým deficitům státního rozpočtu rychlým tempem. Loni vzrostl o 312 miliard na 3,68 bilionu korun.
Zdůraznil, že bez reformy veřejných rozpočtů bude mít Česko tendenci se stále zadlužovat.
Letos by měl být podle zákona maximální strukturální schodek veřejných rozpočtů 1,75 procenta hrubého domácího produktu, což podle Národní rozpočtové rady odpovídá deficitu státního rozpočtu 247 miliard korun. Ten je ale schválen o 63 miliard vyšší.
Následně se má strukturální schodek snižovat na nejvýše 1,25 procenta HDP v roce 2027 a jedno procento v dalších letech.
Jak ale bude sestavování rozpočtu vypadat v příštích letech v praxi, zatím není jasné. I způsob určování výdajových rámců se má totiž změnit.
