V oblasti Kirkúku, který je pod kontrolou pešmergů, i když se nachází mimo území kurdské autonomie, už dříve působily desetitisíce kurdských bojovníků.

Důvod přesunu dalších šesti tisíc pešmergů popsal v noci kurdské televizi Rudaw kurdský viceprezident a také velitel Kosrat Rasúl. „Jsou tu hrozby irácké armády, která rozmístila síly k předpokládanému útoku na Kirkúk,“ řekl.

Velitel provládní šíitské milice zvané Hašd Šaabí v půlce týdne oznámil, že bojovníci jsou ve stavu pohotovosti, na druhou stranu irácký premiér Hajdar Abádí ve čtvrtek mluvil o tom, že Bagdád nemíní použít sílu. „Nepoužijeme naši armádu proti našim lidem nebo k válce proti našim Kurdům,“ řekl.

Velení pešmergů přesto v pátek podle kurdské televize Rudaw oznámilo, že irácké jednotky spolu se zahraniční podporou „připravují útok na ropná pole u Kirkúku“.

Prý mířili jinam

Irácká armáda zprávy o posilování jednotek u Kirkúku odmítla potvrdit, ale ani je nevyvrátila. Podle Američanů se irácké síly přesouvaly, ale na západ, tedy pryč od Kirkúku. A to v souvislosti s operací proti IS v údolí Eufratu.

„Irácká vojska se dnes přesunula z fronty u Havídži na západ do Anbáru, aby osvobodila Káim a zabezpečila hranici se Sýrii,“ uvedl ve čtvrtek zvláštní vyslanec amerického prezidenta pro válku s IS Brett McGurk.

Američané, kteří jsou součástí koalice proti IS, také uvedli, že s Kurdy dál spolupracují. „Koalice bude pokračovat v práci a cvičit síly pešmergů na základě souhlasu irácké vlády,“ potvrdil mluvčí koalice Ryan Dillon

Bagdád: Musíte akceptovat centrální vládu

Převážně kurdský Kirkúk neleží v oblasti kurdské autonomie, ale Kurdové jej ovládli v roce 2014, když od něj vytlačili bojovníky IS, a kladou si na něj nárok. I v tomto městě se ostatně konalo nedávné referendum o kurdské nezávislosti na Iráku. Bagdád se na ropu bohaté oblasti nechce vzdát.

Irácký vicepremiér Ijád Aláví v pondělí varoval, že by mohla propuknout občanská válka o Kirkúk, pokud obě strany nebudou zdrženlivé.

Irácký Kurdistán
Jedná se o autonomní oblast na severu Iráku. Podle irácké ústavy z roku 2005 je Irák federací tvořenou Iráckým Kurdistánem a zbytkem Iráku. Oblast zahrnuje čtyři irácké provincie: Dahú, Irbíl, Halabžu a Sulajmaníju, Kurdové si však nárokují i další území. Většinu sporných oblastí obsadili kurdští pešmergové během boje proti Islámskému státu.
Celkem požadují Kurdové území o rozloze necelých 80 tisíc km², kde žije přes pět miliónů lidí. Kurdové jsou i v Turecku, Sýrii a Íránu, všechny tyto země dávají najevo nevoli vůči kurdským snahám o samostatný stát.

„Nechceme válku, chceme vyřešit problém jednání,“ řekl k tomu kurdský viceprezidnet Rasúl.

To je ale problém. Bagdád jednat odmítá. Po referendu o nezávilosti vyhlásil blokádu, po níž jsou třeba uzavřené hraniční přechody do Kurdistánu a nelétají tam ani civilní letadla kromě iráckých. Na poslední nabídku jednat o kontrole nad letišti a přechody, ale třeba i bankami, odpověděl mluvčí vlády, že kurdistánský regionální kabinet „musí akceptovat svrchovanost centrální vlády v záležitostech týkajících se exportu ropy, bezpečnosti a obrany hranic.”

I on popřel případný útok na Kirkúk. „Neplánujeme žádný útok na Kirkúk a ani o něm neuvažujeme,“ prohlásil.

Území kontrolovaná kurdskými silami

Území kontrolovaná kurdskými silami

FOTO: David Ryneš, Mapy.cz

Šéf kurdské rozvědky Masrúr Brazání si stěžoval, že situaci okolo blokády komplikuje přístup mezinárodního společenství, které nepodpořilo kurdské referendum o samostatnosti.

„Jsem zklamán postojem mezinárodního společenství a také Spojených států, že se postavily proti referendu. Neočekávali jsme, že budou proti referendu. Tento odpor dodal odvahy Bagdádu dokonce dosáhnout dohody se sousedními zeměmi o blokádě Kurdistánu a potrestat lid Kurdistánu,“ řekl v narážce na to, že blokádu podpořily i TureckoÍrán, které vystupují proti kurdské samostatnosti.