Každému hrozí několikanásobný doživotní trest. Dvě stě čtyřicet tři obviněných se nachází v předběžné vazbě, uvedla tisková agentura Anadolu.

Stíháni jsou za pokus „svrhnout ústavní pořádek, vládu a parlament nebo jim bránit v práci, vraždy a příslušnost v teroristické organizaci“. Jako první svědčil podezřelý kadet Abdulkadir Kahraman, který řekl, že velitel nařídil vojákům připravit se na akci, protože došlo k teroristickému útoku. Dostali také ostrou munici. Totéž zopakoval další stíhaný Arif Ozan Demir s tím, že jim velitel řekl, že by měli být připraveni.

Obviněný Ahmet Aktaş vypověděl, že když odpočívali, seržant Can Taşçı jim nařídil shromáždit se a vyslechnout velitele jednotky Oğuze Serdar Özgüra. Ten jim měl říci: „Situace je kritická a možná budou muset vyjít ven jako jednotka.“ Současně jim nařídil, aby si vzali zbraně. Podplukovník Abdülkerim Ceyhan podle Aktaşe měl říci, že „možná použijí zbraně“.

Soud v areálu věznice

Jednotka skutečně vyšla ven. Když se setkala s lidmi demonstrujícími proti puči, seržant Özgür vypálil do vzduchu a ostatní ho podpořili.

Mnozí se hájí tím, že jsou souzeni jen proto, že neudělali testy, takže nemohli opustit kasárna. Jinak by se jich proces netýkal.

Proces se koná ve speciálně vybudované síni v areálu věznice o ploše 12 500 metrů čtverečních pro 1558 lidí a až 720 obžalovaných. Areál je pečlivě střežen příslušníky bezpečnostních složek, kteří obklopili obviněné. Kvůli obavám z protestů je před věznicí vodní dělo.

Soud bude podle webu francouzské stanice RFI pokračovat během celého března.

Masové procesy

Celkem bylo kvůli pokusu o puč podle RFI obviněno 1200 lidí, některé procesy již začaly a další odstartují v příštích týdnech. Doposud největší se konal v Izmiru, kde soudí 270 lidí včetně údajného vůdce pučistů Fetullaha Gülena, který je ale souzen v nepřítomnost. V červnu by měl začít soud s údajnými mozky operace.

Turecko z pokusu o puč z 15. července, při němž zahynulo 240 lidí, viní islámského duchovního Fetullaha Gülena, který žije v exilu v USA. Tvrdí, že pučisté byli příslušníky Fetulahistické teroristické organizace (FETÖ), u níž není jasné, zda existovala.

Jeden z obviněných, seržant Can Taşçı popřel jakýkoli styk s FETÖ a dodal, že nikdy nenavštívil žádnou akci nebo školu gülenistů.

Gülen všechna obvinění odmítl a pokus o puč odsoudil. Ankara po pokusu o převrat zahájila rozsáhlé čistky v armádě, policii a státní správě. Propuštěno nebo suspendováno bylo přes 100 tisíc státních zaměstnanců. Stíháni jsou i lidé v soukromých firmách a novináři.

Dopisovatel Die Welt ve vazbě

Dopisovatel německého listu Die Welt Deniz Yücel, který má kromě tureckého i německé občanství, musí v Turecku kvůli podezření ze členství v teroristické organizaci do vazby. Rozhodl o tom v pondělí turecký soudce. Německá média považují postup úřadů za zlovůli, která má umlčet novináře, jenž se nebál psát kriticky o režimu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Třiačtyřicetiletého novináře zatkla turecká policie před dvěma týdny a od té doby byl zadržován. Ve vazbě může být na základě zákonů platných po pokusu o puč až pět let.

Turecké úřady Yücela podezřívají ze členství v teroristické organizaci a ze zneužití dat. V případu jde podle všeho o Yücelovy zprávy o ministru energetiky Beratu Albayrakovi, který je Erdoganovým zetěm. Novinář při nich využil i soukromých e-mailů ministra, které publikovala skupina levicově orientovaných hackerů.

Zklamaná kancléřka

Kancléřka Angela Merkelová (CDU) v prohlášení hovořila o hořkém rozhodnutí soudce, které ji zklamalo. „Toto opatření je nepřiměřeně tvrdé, zvláště, když se Deniz Yücel turecké justici dobrovolně vydal,” uvedla Merkelová. Německá vláda se podle ní bude zasazovat o spravedlivé zacházení s Yücelem a bude věřit, že se brzy dostane na svobodu.

Výbor na ochranu novinářů (CPJ) uvádí, že je nyní v Turecku ve vazbě v souvislosti se svou prací přes 80 novinářů, což je více než v jakékoliv jiné zemi. K jejich propuštění vyzvalo několik organizací při setkání v sídle Turecké asociace novinářů (TGC) v Istanbulu, který uvádí, že vězněno je 145 novinářů. K jejich propuštění vyzvaly mezinárodní tiskový institut IPU, švédský PEN klub, Asociace evropských novinářů (AEJ) a Reportéři bez hranic.