Článek
Íránští poslanci žádají odškodnění za „duchovní a materiální škodu“, kterou podle nich USA v uplynulých 63 letech Íránu způsobily. Poukazují například na americký podíl na puči proti vládě premiéra Muhammada Mussadeka v roce 1953, který USA přiznaly, či americkou podporu Iráku během irácko-íránské války v 80. letech a ničení íránských ropných plošin v konfliktu. [celá zpráva]
Převážně konzervativní zákonodárci, kteří ke 28. květnu skončí a nahradí je noví poslanci, zvolení v únorových volbách, odhlasovali zákon o amerických kompenzacích v úterý poměrem hlasů 174 : 7.
O výši odškodného nerozhodovali, server Tehran Times ale informoval o odhadu náměstka ministra pro parlamentní záležitosti Madžída Ansarího, který hovoří o 50 miliardách dolarů (zhruba 1,2 biliónu korun).
USA chtějí peníze za oběti v Bejrútu
Íránský parlament vznesl požadavek na odškodné poté, co americký nejvyšší soud podpořil rozhodnutí Kongresu o tom, že by Írán měl zaplatit 1,75 miliardy dolarů (zhruba 42 miliard korun) rodinám 241 obětí pumového útoku v Bejrútu v roce 1983.
Příbuzní obětí se na soud obrátili v roce 2001, o dva roky později soud shledal, že za útokem stálo libanonské šíitské hnutí Hizballáh a útočilo na objednávku Íránu. Teherán to ale popírá.
Kongres později přijal zákon, že by peníze měly být vyplaceny ze zmrazených aktiv Íránské centrální banky v New Yorku. Minulý měsíc toto rozhodnutí posvětil nejvyšší soud.
Při útoku v Bejrútu zemřelo kromě Američanů také 58 francouzských vojáků a šest civilistů.
Senát umožnil žalovat Saúdskou Arábii
Američtí senátoři také v úterý schválili návrh zákona, který umožňuje žalovat Saúdskou Arábii za jakýkoli její podíl na atentátech z 11. září 2001. Umožnil by i pozůstalým a přeživším zažalovat o náhradu škody vládu Saúdské Arábie. Jednohlasné rozhodnutí Senátu jen potvrdilo zhoršující se vztahy mezi Washingtonem a Rijádem, uvedl list The New York Times. [celá zpráva]
