Zpráva nazvaná Siege Watch zmiňuje, že v Sýrii je nyní v obležení bojových sil 46 oblastí, v nichž se nalézá 1,09 miliónu civilistů. Většinou jde podle ní o lidi na předměstí Damašku a ve městě Homsu, která obléhá syrská armáda. Dalších zhruba 200 000 civilistů je vystaveno bojům v Dajr az-Zauru, na které útočí jak vládní síly, tak extremisté z Islámského státu. Na seznamu jsou i dvě oblasti v obležení bojovníků umírněné opozice.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

„Elektřina a dodávky vody jsou obvykle přerušené a přístup k jídlu, palivu a lékařské péči je omezený, pokud vůbec nějaký,“ líčí situaci v ohrožených místech autoři dokumentu a dodávají, že některé oblasti jsou v obležení už několik měsíců nebo dokonce let.

OSN to tak nevidí

OSN hovoří o výrazně nižším počtu ohrožených oblastí, konkrétně o 18 a 486 700 lidech v nich. Minulý měsíc přitom OSN zvýšil počet ohrožených civilistů téměř o 100 000. Humanitární organizace to kritizují jako podceňování a zlehčování situace.

„Samozřejmě, že se objevují rozdíly,“ citovala AP mluvčí úřadu pro krizovou a humanitární agendu OSN Amandu Pittovou.

Uprchlický tábor na severu Sýrie

Uprchlický tábor na severu Sýrie u hranice s Tureckem

FOTO: ČTK/AP

OSN považuje oblast za obleženou, je-li obklopena ozbrojenými silami, humanitární pomoc se do ní nedostává pravidelně a civilisté včetně nemocných a zraněných odtud nemohou.

Existují ale i vyšší odhady počtu ohrožených civilistů v obležených místech. Lékaři bez hranic uvádějí, že v takových místech uvízlo 1,9 miliónu Syřanů. Organizace definuje obleženou oblasti jako takovou, která je „obklopena strategickými bariérami (vojenskými či nevojenskými), které brání pravidelnému a bezpečnému odchodu civilistů, zraněných a nemocných“.

OSN mají pro takové případy zvláštní kategorii nazvanou „obtížně dosažitelní“. Odhaduje, že v takových místech se nachází 4,5 miliónu lidí.

Rusové znovu obviněni kvůli kazetové munici

Lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) mezitím ve své zprávě vydané v úterý znovu obvinila syrskou armádu i ruské vojáky, kteří ji podporují, z používání tříštivých bomb, které jsou ve většině států zakázány.

Za poslední tři týdny bylo zjištěno nejméně 14 takových útoků v pěti syrských provinciích. HRW uvedla, že při nich bylo zabito nejméně 37 civilistů, mezi nimi ženy a děti.

Ruská i syrská armáda byla kvůli použití tříštivých bomb obviňována už dříve.

Tříštivé neboli kazetové bomby obsahují množství dalších, menších náloží. Submunice se rozptýlí po širokém okolí a vybuchne se zpožděním. Škoda tak může být několikanásobná.

K zákazu použití kazetových bomb přistoupilo před osmi lety 116 zemí včetně ČR. Rusko, Spojené státy nebo Saúdská Arábie ji ale nepodepsaly.