Nejpravděpodobnější příčiny zřícení ruského airbusu

Podle britských i amerických tajných služeb nejpravděpodobnější varianta. „Došli jsme k závěru, že je vysoká pravděpodobnost, že za pádem letadla stojí výbušné zařízení umístěné na palubě letadla,“ prohlásil ve středu britský ministr zahraničí Philip Hammond. [celá zpráva]

Stejné podezření agentuře AP o několik hodin později potvrdil i nejmenovaný, ale dobře informovaný zdroj z americké administrativy. Řekl, že jde o „prozatímní závěr“.

Agentura AFP zase od jiného zdroje z Bílého domu slyšela, že jde o „vysokou pravděpodobnost“. [celá zpráva]

Z čeho tak Američané a Britové soudí? Kromě nepříliš jasného vysvětlení, že indicie pocházejí „z analýzy výstupů informačních zdrojů, které předcházely sobotní havárii“, je tu ještě fakt, že americké vojenské satelity před rozlomením letounu zaznamenaly jakýsi zážeh.

K zodpovědnosti za pád airbusu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát. [celá zpráva]

Letadlo spadlo poblíž Husny, kde působí sinajští džihádisté, původně známí jako Ansar bajt Makdis.

„Zemřete ve svém hněvu. Jsme jediní, kdo je s božím požehnáním sundal. A s boží vůlí jednoho dne ukážeme jak. (Ukážeme to) ve chvíli, kdy budeme sami chtít,“ stojí v jejich zvukovém prohlášení, které teroristé zřejmě natočili ještě před vyzvednutím černých skříněk.

Egyptský ministr letectví Hosam Kamal prohlásil, že až do tragédie posádka stroje ani nikdo jiný nezaznamenal cokoliv, co by nasvědčovalo technickým či jiným problémům během letu.

Vdova po druhém pilotovi Sergejovi Truchačevovi ale řekla televizi NTV, že si její muž na technický stav osmnáct let starého stroje před letem stěžoval. „Má daleko k tomu, co bych si představoval,“ řekl prý doslova.

Ministr Kamal nicméně konstatoval, že „neexistují žádné zprávy o tom, že by na letadle byly nějaké závady, a ani předletová kontrola žádný problém neodhalila“.

Podle informací organizace Aviation Safety Network, která provozuje web, na němž shromažďuje veškeré informace o leteckých incidentech, však stroj v roce 2001 v Káhiře zavadil o ranvej a poškodil si ocasní část trupu. Oprava tehdy trvala tři měsíce.

Špatně provedená oprava obdobné závady stála v roce 1985 za zkázou letu 123 japonských aerolinií, připomíná server BBC. Ruský přepravce ale trvá na tom, že oprava v jeho případě proběhla standardně a letoun byl v pořádku.

Podle informací aerolinií Kogalymavia měl kapitán letadla Valerij Nemov nalétáno víc než 12 tisíc hodin, z toho 3860 na airbusu A321. Jednalo se tedy o velmi zkušeného pilota. Letecký přepravce už chybu posádky vyloučil.

Definitivní odpověď na otázku, co se v kabině dělo, ale přinese až analýza černých skříněk, která v současné době probíhá. Egypťané ohlásili, že jeden ze dvou přístrojů, který zaznamenává komunikaci posádky, je poškozen, a není tedy jasné, zda bude možné data přehrát. Druhý přístroj, jenž zapisuje letová data, je nicméně v pořádku.

Airbus A321 ruských aerolinek Kogalymavia s 224 lidmi na palubě odstartoval v sobotu v 5.51 z letoviska Šarm Aš-Šajch v jižním Egyptě. Namířeno měl do ruského Petrohradu. V 6.14 ale stroj, aniž by posádka hlásila jakékoli problémy, zmizel z radarů.

O tři minuty později se trosky letounu zřítily na Sinajský poloostrov, poblíž Husny, kde působí radikálové z Islámského státu. Nikdo z lidí na palubě tragédii nepřežil.

Na místě jsou ruské a egyptské vyšetřovací týmy, které spolupracují i s německými odborníky.

Objevily se i další teorie. Například sestřelení letounu raketou země-vzduch džihádisty. Jelikož ale islamisté podle dostupných informací nedisponují raketami s dostatečným doletem, je tato teorie spíše nepravděpodobná.

Íránská televize Press TV zase přišla s fantastickým vysvětlením, že se ruský airbus zřítil po srážce s americkým dronem či že jej bezpilotní letadlo Spojených států dokonce sestřelilo. Problém je v tom, že americké drony letové hladiny, na níž se pohyboval ruský airbus, nedosahují.