V irácké provincii Ninive před pádem tamní metropole Mosulu islamistická mafie vybíráním výpalného a z dalšího organizovaného zločinu získala každý měsíc zhruba jedenáct miliónů dolarů (269 miliónů Kč), napsal turecký deník Hürriyet. Odvolává se přitom na zprávu iráckého parlamentu, která vzešla z vyšetřování pádu metropole provincie do rukou islamistů.

Podle zprávy Islámský stát (IS) v té době v Ninive fungoval jako mafie a „kontroloval veškeré ekonomické zdroje provincie“.

„Skutečnost, že se jim to dařilo v oblastech, které oficiálně měla pod kontrolou irácká vláda, představuje nejděsivější součást selhání iráckých bezpečnostních sil,“ uvádí se ve zprávě.

Džihádisté v té době vydírání rozjeli naplno. Kdo nezaplatil, měl potíže nebo vůbec nepřežil. Navíc získávali peníze z výkupného za unesené lidi. Postupně se systém rozšířil.

„Platilo se za prodej paliv distribuovaných z rafinérie v sousední provincii Saláhaddín i z cementu. Výpalné islamistům platily i tři stovky provozovatelů komunálních služeb a městských dodavatelů,“ uvádí zpráva.

Sazby pro profese

Islamisté vytvořili speciální sazebník pro každou profesní skupinu. Například lékaři platili tři sta dolarů měsíčně, majitelé naftových generátorů dvě stovky.

„Zavedli i daň pro zelináře. Právě ve velkoobchodu se zeleninou v Ninive, odkud IS získával kolem 200 tisíc dolarů měsíčně, irácká policie na islamistický systém narazila a získala o něm první informace,“ konstatoval turecký list. Podle něj podobný systém funguje i v „chalífátu“, který IS na dobytých územích vyhlásil.

V irácké části „chalífátu“ žijí především sunnité. Navzdory omezením, která život pod nadvládou IS přináší, mnozí džihádistům důvěřují víc než šíitské vládě v Bagdádu a šíitským milicím kontrolovaným Teheránem. IS se je navíc na svou stranu snaží dostat zajištěním služeb, které v době bojů často nefungovaly.

Vývoj v Libanonu budí obavy

Chaos a nestabilita jsou pro islamisty doslova živnou půdou. Obavy v této souvislosti budí aktuální vývoj v libanonském ­Bej­rútu, kde si nepokoje o víkendu vyžádaly osm desítek zraněných, z toho tři desítky policistů.

Lidé vyšli do ulic kvůli krizi s odklízením odpadků – ve městě se jich tisíce tun hromadí už od minulého měsíce, protože obyvatelé vesnic kolem největší skládky v zemi k ní zablokovali přístup a chtějí si vynutit její uzavření.

Jenže „odpadková“ demonstrace přerostla v protivládní protesty. Premiér Tammám Salám v neděli pohrozil demisí a varoval před politickým a ekonomickým zhroucením země.

Odpadková demonstrace v Bejrútu přerostla v protesty proti vládě. Ta nechala vládní palác ohradit betonovou zdí.

Odpadková demonstrace v Bejrútu přerostla v protesty proti vládě. Ta nechala vládní palác ohradit betonovou zdí.

FOTO: Aziz Taher, Reuters

K tomu nábožensky rozdělený Libanon s ochromeným politickým systémem, kdy je země od loňského května bez prezidenta, protože parlament není schopen ho zvolit, nemá daleko.

Když se k tomu připočte uprchlická krize, která trvá stejně dlouho jako válka v sousední Sýrii, může být podle analytiků Libanon pro radikály snadným cílem.