Rebelové v Bákubě obsadili několik městských částí, převážně sunnitských. Podle některých jim do rukou padlo také policejní velitelství a s ním množství zbraní. Bezpečnostní síly nicméně tvrdí, že město mají stále pod kontrolou.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Při útoku ISIL na bákubskou věznici zemřelo 44 sunnitských vězňů. Údajně je postřílely šíitské milice.

Armáda se současně snaží radikály vytlačit ze strategicky důležitého města Tal Afar západně od Mosulu, které bylo dobyto v pondělí. V oblasti útočí letectvo, stejně jako ve Fallúdži na západ od Bagdádu, kde se údajně vzbouřencům podařilo sestřelit vojenskou helikoptéru a zničit i několik armádních tanků.

V Bajdží zase preventivně uzavřeli největší ropnou rafinerii, kterou už dříve rebelové na nějaký čas ovládli.

Rebelové také uvedli, že obsadili vojenskou základnu u Ramádí, hlavního města provincie Anbár. Podle jejich vyjádření odtud vojáci utekli.

Příslušník iráckých bezpečnostních sil

Příslušník iráckých bezpečnostních sil

FOTO: Stringer/iraq, Reuters

Irácké armádě pomáhá s koordinací sil Írán. Velitel revolučních gard Kásem Sulejmání je osobně v Bagdádu, uvedla stanice BBC. Do Iráku se hlásí také íránští dobrovolníci. K obraně šíitských svatých míst se jich zatím přihlásilo 5000.

Další pomoc zvažují také Spojené státy, jejichž námořnictvo posílilo svoji přítomnost v Perském zálivu, a současně vyslaly 275 vojáků k posílení ochrany rozsáhlého komplexu ambasády v hlavním městě. [celá zpráva]

Hrozí rozpad země

S postupem džihádistů, které podporuje sunnitské obyvatelstvo, rozhořčené z dosavadních kroků vlády šíitského premiéra Núrího Málikího, ožily scénáře možného rozpadu Iráku v důsledku sektářských bojů.

Irácká vláda v té souvislosti obvinila Saúdskou Arábii podporující sunnitské skupiny z toho, že „straní teroristům”.

Podle premiéra autonomního Kurdistánu by mohl být řešením vznik autonomního sunnitského regionu. „Rozhodnutí musíme nechat na sunnitských oblastech, ale myslím si, že je to nejlepší model i pro ně,“ prohlásil premiér iráckých Kurdů Ničirvan Barzání.