Třiačtyřicetiletý Say před soudem poprvé stanul loni na základě udání trojice mužů, kteří si policii na údajně urážlivé komentáře na Twitteru stěžovali. Say přeposlal jedno z čtyřverší básníka z 11. století Omara Chajjáma, který si dělal legraci z muslimské vize posmrtného života. V jiném případě si dělal legraci z muezzina, který narychlo svolával věřící. Psal, jestli muezzin nemá strach, že by přišel pozdě na drink.

Hudebník svou vinu opakovaně popřel a tvrdil, že jeho stíhání má politický podtext. Say je ateista a známý kritik konzervativní vlády premiéra Recepa Tayyipa Erdogana.
V dubnu Say od soudu odešel s desetiměsíčním trestem s podmíněným odkladem na pět let. Krátce nato ale odvolací instance nařídila nový proces. Soud v Istanbulu nyní trest v podstatě potvrdil, zkušební dobu ale stanovil na dva roky. Rozsudek není pravomocný a pianista se může odvolat k Nejvyššímu soudu.

Rozsudek vyvolal kritiku

Sayovo stíhání vyvolalo vlnu kritiky mezi zastánci sekulárního státu a ochránci lidských práv. Země se podle nich dostává kvůli ochraně náboženského cítění muslimů do sporu s právem na svobodu vyjadřování. To podle nich může Ankaře uškodit ve vztahu k EU, jejímž členem by se ráda stala.

Fazil Say je proslulý pianista a skladatel. Během své kariéry hrál jako sólista například s newyorskou nebo berlínskou filharmonií. Několikrát koncertoval i v České republice, v roce 2002 vystoupil na Pražském jaru. V právě započaté koncertní sezóně se stal hlavním hostujícím sólistou Filharmonie Brno. Složil tři symfonie, z nichž nejslavnější je první Istanbulská, nebo skladbu pro klavír a orchestr Thinking Einstein.