Ani zadržení, ani propuštění Mortazavího, který skončil v obávané teheránské věznici Evin, kam dříve sám poslal desítky odpůrců režimu, nebylo oficiálně vysvětleno.

Ahmadínežád ale jeho zadržení odsoudil jako „mimořádně ohavný čin“ a slíbil, že případ prošetří po svém návratu z Egypta. Že šlo o nepřímý útok na něj, je jasné už z toho, že Mortazaví byl zadržován v době návštěvy prezidenta v Egyptě.

Ahmadínežád přitom obvinil Laridžáního, že mění íránské soudnictví na „soukromý rodinný podnik“. V čele soudnictví stojí mladší Larídžáního bratr Sadík a také jeho starší bratr Mohammad Džavád zaujímá vysoký post v soudním systému.

Zasáhnout musel ajatolláh

V pondělí do sporu mezi dvěma mocnými klany zasáhl nejvyšší vůdce země, ajatolláh Alí Chameneí, který podle konzervativního teheránského listu Kajhan zabránil oběma mužům svolat své tiskové konference, jež by mohly poškodit obraz země. Odvolány byly na poslední chvíli.

Není to poprvé, co mezi znesvářené skupiny musel vstoupit ajatolláh. V říjnu vydal edikt nařizující ukončení vzájemného napadání s tím, že štěpení a vytváření frakcí před prezidentskými volbami jsou zradou země.

Spor o ministra

Poslední spor vznikl ohledně ministra práce, kterého chtěl prezident odvolat, ale Larídžání a soudci to blokovali. Podle něj překročili obstrukcemi vlády pravomoci, když napsali dopisy nařizující anulovat rozhodnutí vlády.

Ahmadínežád už dva roky hrozí, že zveřejní jména zkorumpovaných představitelů režimu, mezi nimiž by mohl být i další Larídžáního bratr, který vedl íránskou zdravotnickou asociaci a měl chtít využít konexí k nákupu továrny od ní. V téže oblasti ale působil i bývalý prokurátor.

Ahmadínežád, který byl prvním íránským prezidentem, jenž nevzešel z duchovenstva a hájil chudé, reprezentuje skupinu mladších ambiciózních politiků, zatímco Laridžání je napojen na vysoké šíitské duchovní.

Mortazaví, který stál v čele teheránské prokuratury v roce 2009, kdy se konaly velké demonstrace po znovuzvolení Mahmúda Ahmadínežáda, byl o rok později v parlamentním vyšetřování obviněn z mučení a smrti nejméně třech protivládních demonstrantů. Je na americkém seznamu Íránců, na které jsou osobně uvaleny sankce kvůli porušování lidských práv.

Ahmadínežád nabídl půjčku Egyptu

Ahmadínežád během návštěvy Egypta nabídl zemi finanční pomoc v podobě půjčky, a to i přesto, že Teherán čelí dopadům sankcí. Uvedl to egyptský tisk, podle nějž se Ahmadínežádova nabídka nesetkala s velkým nadšením.

"Řekl jsem už předtím, že můžeme svým egyptským bratrům nabídnout velkou půjčku a mnoho dalších služeb," citoval Ahmadínežáda list Al-Ahrám. Íránský prezident přiznal, že jeho země čelí sankcím, ale řekl také, že "íránská ekonomika je velká" a že vývoz stále roste.

Egyptské instituce v úterý přiznaly, že zahraniční rezervy klesly na 15 miliard dolarů, což odpovídá objemu tříměsíčního dovozu.

Ahmadínežád se vyslovil také pro vytvoření strategického spojenectví mezi Íránem a Egyptem, ačkoli obě země mají od roku 1980 přerušené diplomatické vztahy. Přerušily je po íránské islámské revoluci a poté, co Egypt jako první arabský stát podepsal v roce 1979 mírovou smlouvu s Izraelem. Žádný z íránských prezidentů od té doby v Egyptě nebyl. Podle Ahmadínežáda je právě nové spojenectví v zájmu nejen Egypta a Íránu, ale také dalších blízkovýchodních zemí.