Institut vede bývalý šéf vojenské rozvědky a jeho závěry dávají nahlédnout do myšlenkového zázemí izraelské vlády. Středisko pro premiéra Netanjahua vypracovalo možnosti postupu den poté, kdy by Írán poprvé otestoval jadernou bombu. Na analýze pracovali i bývalí armádní velitelé, velvyslanci a pracovníci tajných služeb.

„Simulace ukázala, že Írán se jaderných zbraní nevzdá, nýbrž se pokusí je využít k dosažení dohod s mocnostmi, jež vylepší jeho postavení,“ píše se ve zprávě.

Skupina pracovala s hypotetickým scénářem, že Írán v lednu 2013 uskuteční svou první jadernou zkoušku. Prezident Mahmúd Ahmadínežád podle ní bezprostředně na to vznese několik provokativních požadavků včetně výzvy revidovat hranici s Irákem a žádostí ve vztahu k přítomnosti americké páté flotily v Perském zálivu.

Rusko bude s USA spolupracovat

Analytici předpokládají, že USA odpoví uzavřením nové obranné smlouvy s Izraelem, ale bude na Jeruzalém naléhat, aby se vojensky nemstil. Vojenskou reakci ovšem Izraelci nevyloučili.

Rusko se podle nich bude snažit o spojenectví s Washingtonem, aby bylo zabráněno šíření jaderných zbraní v oblasti, i když Saúdská Arábie bude pokračovat ve vývoji své jaderného programu nezávisle.

Írán tvrdí, že jeho jaderný program má jen mírové účely a obavy Západu, že usiluje o nukleární bombu, jsou podle něj neopodstatněné.