Podle Erdogana jde o „milník demokracie“. Podle něj země překročila historický práh k pokročilé demokracii a vládě práva“.

Ústava z dob vojenské vlády z roku 1982 se přiblíží ústavám evropských zemí. EU velmi podporovala plánované změny ústavy, protože umožní přijetí Turecka do EU. Změny se týkají 26 článků ústavy. Většina dodatků je považována za progresivní a nekontroverzní, včetně toho, podle něhož bude armáda více odpovědná civilním soudům.

Dodatky omezují jurisdikci vojenských soudů a opravňují civilní soudy, aby v době míru soudily vojáky obviněné z pokusů o státní převrat či dalších trestných činů namířených proti bezpečnosti státu. Šéf armády a jeho čtyři zástupci mohou být v některých případech souzeni nejvyšším soudem.

Hlasy pro ústavní reformu znamenají velkou podporu pro premiéra Erdogana, který má zájem o vstup Turecka do EU. Jsou ale také podporou jeho islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) před parlamentními volbami v roce 2011. Strana od nástupu k moci podporuje liberální reformy, ale laické kruhy ji obviňují z islamistických vizí, s nimiž začínala.

Turecký premiér oceňuje výsledky referenda o změnách ústavy.

Turecký premiér oceňuje výsledky referenda o změnách ústavy.

FOTO: Osman Orsal, Reuters

Turecká armáda, která se považuje za garanta laického charakteru tureckého státu, svrhla za uplynulých 50 let čtyři vlády. V zemi je v současnosti vyšetřováno několik případů údajného spiknutí vysokých důstojníků armády s cílem svrhnout vládu AKP, připomíná ČTK.

Premiér Erdogan zdůraznil, že výsledek referenda je porážkou organizátorů vojenských převratů.

Kritici obviňují vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP), že využívá reforem k tomu, aby podminovala nezávislost soudnictví a aby jmenovala do vrcholných soudních funkcí své stoupence. Je to podle nich součást dlouhodobé strategie AKP islamizovat Turecko.